Pokračování z 22. listopadu:
V dnešním díle se vraťme ještě k dopisu rožmitálského starosty Pobudy biskupské konzistoři ze září 1924, který kauzu „fara“ odstartoval.
V dopise se také píše, že ve městě je rozlehlý kostel, kde „se každodenně konají služby boží, přičemž ve svátky jsou navštěvovány četným obyvatelstvem, zatímco farní kostel ve Starém Rožmitále zeje prázdnotou.“
Rožmitálský starosta zdůrazňuje, že „obyvatelstvo Rožmitálu je většinou katolického náboženství, ve městě není náboženských třenic jako v jiných místech, i jest nutné, aby zde byla zřízena fara nebo expositura, když klid a pokoj porušen zde není a polohou svojí Rožmitál jest co střed zdejšího kraje.“
Jistě stojí za povšimnutí zcela opačný názor staroměstského faráře Roubíka, který v roce 1928 charakterizoval rožmitálské farníky takto: „Lid na Rožmitálsku je nestálý, těkavý a za dobrou snahu a práci je málo vděku.“ Připomeňme, že v této době už existovala Československá (husitská) církev a další církve, které měly stejné právní postavení jako katolíci.
Českobudějovická biskupská konzistoř zřídila na problém fary v listopadu 1924 komisi, kterou vedl vikář Msgr. J. P. Hille (autor brožurky o Třemšínu z roku 1913). Komise, která dala především na dobrozdání faráře Roubíka, došla k závěru, že „přeložení sídla fary do města je podmíněno souhlasem všech přifařených obcí a souhlasem pana patrona (pražského arcibiskupa), souhlasem církevních a státních úřadů a také souhlasem stávajícího faráře.“ A ten s přenesením fary nesouhlasil, neboť „složil přísahu na stávající faru a zavázal se, že bude práva a zájmy její hájiti.“
Navíc byl přesvědčen, že obce by byly proti. A tak komise doporučila pouze zřízení pobočky ve městě. Ale pro nedostatek kněží to byl stejně jen chimérický návrh. To vědělo i město. Navíc komise vypočítala, že by radnice musela hradit náklady na živobytí kaplana včetně bytu, otopu apod. a dále ředitele kůru, varhaníka i kostelníka.
Přesto se městské zastupitelstvo 18. prosince 1924 usneslo, že návrh komise přijímá a poslalo do Českých Budějovic oficiální žádost o zřízení filiálky. V dopise ale neopomnělo zdůraznit, že rozhodnutím komise se jen „prozatím uspokojuje“ a že doufá, že úspěch expozitury „uspíší převedení celé fary do města a městský kostel se stane kostelem hlavním a kostel ve St. Rožmitále kostelem filiálním“
Pokračování 28. listopadu 2015
Přestavba městské kaple na kostel v letech 1904 - 1905
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode