Výroční schůze oddílu národní házené TJ Spartak Rožmitál 30. března měla předpokládaný průběh. Vedle referátů o druholigových kláních v minulé sezóně, o nichž průběžně informujeme ve zprávách, zazněla na jednání především radostná sdělení týkající se našeho házenkářského mládí.
Je podivuhodné, jak se za poslední léta podařilo zaujmout děti, aby se této krásné kolektivní hře věnovaly. Nesmírnou obětavostí trenérek a trenérů máme nyní v oddíle pět družstev, v nichž jsou děti v rozmezí od pěti do patnácti let. A dohromady jich je 70!
V této souvislosti jistě stojí za zopakování, co jsme psali o výroční schůzi před pěti lety, 29. března 2014:
„Naše jediné družstvo – mužstvo dospělých dosahuje v západočeském oblastním přeboru vynikajících výsledků, a to je vše. Marek Hejra a Pavel Zehnula sice trénují malé děti, budoucí házenkáře (za což jim veliký dík), ale dětí je pouze osm, z toho kromě jednoho z Věšína a jednoho z města, jsou všichni ostatní ze Starého Rožmitálu. Při náboru na základní škole se nikdo nepřihlásil... Aby však náš potěr mohl být zařazen do nějaké soutěže, musí mít alespoň 12 členů. Škoda, přeškoda.“
To je ve srovnání s dneškem rozdíl, že? Ale pozor, naše zpráva z roku 2014 pokračovala:
„Současní dospěláci bohužel rok od roku stárnou a měla-li by házená u nás být kontinuálně bez přerušení dalších deset patnáct let, budou naši současní borci muset hrát alespoň do svých čtyřiceti či padesáti.“
Smutným faktem zůstává, že současní dospělí hráči stárnou i nadále a někteří už jistě pomýšlejí na to, aby odešli do házenkářského důchodu. Vzhledem k nízkému věku jejich následovníků by je ale teď neměl kdo nahradit.
Tento rébus, nyní zdaleka největší v oddílu národní házené Spartaku, však sobotní schůze nevyřešila.
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode