Výdobytky moderní doby ve Starém Rožmitále

Kdopak by se dneska zajímal ještě o počátky rozhlasu! Anebo i o jiné vynálezy – jak říkají mladí – z pravěku. Ale my, co žijeme ve Starém Rožmitále, si jistě s chutí přečteme, jak přicházely kdysi nejnovější vynálezy do naší obce.

Právě před 95 lety se objevil ve Starém Rožmitále první radiopřijímač. Bylo to tři roky poté, co rozhlas spustil z kbelského stanu pravidelné vysílání. Na jaře 1926 si jej pořídil na faře kaplan Stanislav Turek, který se pak v roce 1928 stal starorožmitálským farářem. V polovině třicátých let už mělo rozhlasový přijímač dalších 21 občanů.

Prvním, kdo měl motorové vozidlo, byl Vojtěch Kala, obchodník s hřebíky (jeho vzpomínky najdete zde) a to brzy po roce 1918. Měl velociped s namontovaným motorkem, pak měl motocykl se sidekárou a poté osobní auto, které nakonec vyměnil za nákladní. Josef Kulovaný z Luhu si koupil motocykl a pak osobní auto. Zdejší kaplan Ferdinand Šít jezdil ve svém osobním autu do škol vyučovat a tím zastal vyučování ve školách, jež dříve obstarávali dva kaplani. Řezník Edvard Berka měl nákladní auto pro dopravu dobytka. Když se zvýšením různých poplatků a dávek zdražil provoz automobilu, odmontoval motor, přidělal voj a řízení a dál s autem jezdil, ale taženým párem koní.

V polovině třicátých let měl už mlynář František Hrdina elektrický motor, který mu nahrazoval pohon pro mlýn v době nedostatku vody. V obci bylo celkem 20 elektromotorů, což je důkazem, jak psal Václav Matoušek v kronice obce, z níž čerpáme informace, že „naši občané jdou s duchem času“.

Žentoury, které kdysi znamenaly velké ulehčení výmlatu obilí, se zavedením elektrického proudu do obce v roce 1929 (ve městě už v roce 1922) již neužívaly. Benzinový motor měli pouze František Stupka, Edvard Berka a Antonín Brettl.

Takhle to tedy u nás bývalo za první republiky s výdobytky moderní doby.

Jeden z prvních automobilů ve Starém Rožmitále