Vojenský újezd Brdy téměř po 90 letech skončil

Podpisem prezidenta Miloše Zemana pod zákonem o optimalizaci vojenských újezdů, kterým se také zcela ruší Vojenský újezd Brdy, byl 20. ledna 2015 legislativně završen proces, který byl oficiálně zahájen před čtyřmi lety 6. dubna 2011. Zákon, kterým vojenský újezd Brdy skončil, začne platit 1. ledna 2016. Tímto dnem by měla být na jeho území vyhlášena chráněná krajinná oblast.

Více si přečtěte na stránce idnes.cz: https://zpravy.idnes.cz/zeman-podespsal-zakon-zruseni-vojenskeho-ujezdu-brdy-ppj-/domaci.aspx?c=A150120_203641_domaci_bse

Projekt vojenského využití Brd byl schválen ministerskou radou 19. února 1926 a následně byla založena v roce 1927 v Brdech dělostřelecká střelnice. Na střelnici bylo poprvé vystřeleno z děla 15. května 1930.

V roce 1940, v době Protektorátu došlo k rozšíření vojenské střelnice o území obcí Přední a Zadní Záběhlá, Padrť, Kolvín, Skořice, Příkosice, Hořice, Vísky, Trokavec, Štítov a Myť. Objekty v zabraných obcích však nacisté ponechali, po skončení války bylo umožněno všem vystěhovaným se do svých domovů vrátit. Po 2. světové válce se střelnice v Brdech začala opět využívat jako před 15. březnem 1939.

Na základě dekretu prezidenta Edvarda Beneše byl konfiskován velkostatek Hořovice, jehož lesy se staly součástí střelnice Brdy. Tímto aktem se např. také zřícenina hradu Valdek stala součástí vojenského újezdu. V roce 1950 byl zřízen usnesením vlády na území střelnice Brdy Vojenský újezd Brdy. V roce 1952 bylo rozhodnuto o rozšíření vojenského újezdu o území obcí Velcí, Hrachoviště, Přední a Zadní Záběhlá, Padrť a Kolvín.

Ještě v těchto dnech má vojenský újezd Brdy rozlohu 260,09 km2 a slouží především jako cvičiště se specializovanou dělostřeleckou a leteckou střelnicí.