Vojenský újezd Brdy před 10 lety po 90 letech skončil

Podpisem prezidenta Miloše Zemana pod zákonem o optimalizaci vojenských újezdů, kterým se také zcela zrušil Vojenský újezd Brdy, byl 20. ledna 2015 legislativně završen proces, který byl oficiálně zahájen 6. dubna 2011. Zákon, kterým vojenský újezd Brdy skončil, začal platit 1. ledna 2016. Tímto dnem pak byla na jeho území vyhlášena chráněná krajinná oblast.

Projekt vojenského využití Brd byl schválen ministerskou radou 19. února 1926 a následně byla založena v roce 1927 v Brdech dělostřelecká střelnice. Na střelnici bylo poprvé vystřeleno z děla 15. května 1930.

V roce 1940, v době Protektorátu došlo k rozšíření vojenské střelnice o území obcí Přední a Zadní Záběhlá, Padrť, Kolvín, Skořice, Příkosice, Hořice, Vísky, Trokavec, Štítov a Myť. Objekty v zabraných obcích však nacisté ponechali, po skončení války bylo umožněno všem vystěhovaným se do svých domovů vrátit. Po 2. světové válce se střelnice v Brdech začala opět využívat jako před 15. březnem 1939.

Na základě dekretu prezidenta Edvarda Beneše byl konfiskován velkostatek Hořovice, jehož lesy se staly součástí střelnice Brdy. Tímto aktem se např. také zřícenina hradu Valdek stala součástí vojenského újezdu. V roce 1950 byl zřízen usnesením vlády na území střelnice Brdy Vojenský újezd Brdy. V roce 1952 bylo rozhodnuto o rozšíření vojenského újezdu o území obcí Velcí, Hrachoviště, Přední a Zadní Záběhlá, Padrť a Kolvín.

Vojenský újezd Brdy měl rozlohu 260 km2 a sloužil především jako cvičiště se specializovanou dělostřeleckou a leteckou střelnicí. Současná CHKO Brdy zahrnuje 345 km², neboť do ní byly zahrnuty dva dosavadní národní parky v jižních Brdech: přírodní park Brdy na území Plzeňského kraje a částečně přírodní park Třemšín na území Středočeského kraje.

Co se ale dělo před tím, než prezident podepsal dekret o optimalizaci vojenských újezdů a zrušení VÚ Brdy?

V Poslanecké sněmovně se několik měsíců odehrávalo přímo drama.

Jak se dalo očekávat, strhla se mezi poslanci, nehledě na jejich politickou příslušnost, a to nejen při třetím čtení 12. prosince 2014, verbální přestřelka.

V rámci faktických poznámek vystoupil i poslanec Ing. Josef Vondrášek, starosta Rožmitálu p. Tř., jenž několikrát marně lámal odpověď z ministra obrany Stropnického na otázku, kolik platí armáda nájem v ostatních vojenských újezdech (Brdy vlastněné státem má samozřejmě zadarmo). Rovněž podpořil návrh předsedy Poslanecké sněmovny Hamáčka, aby byl VÚ Brdy vyjmut z projednávaného zákona a seznámil poslance a členy vlády s odmítavým stanoviskem starostů středočeských obcí.

O co Josefu Vondráškovi a dalším starostům šlo? Obávali se omezení práv a činnosti obcí, zastavením rozvoje celé oblasti, zákazu výstavby v satelitních vesnicích, zákazu chování nepůvodní zvěře, zákazu solení silnic atd., ale to hlavní bylo, že ve vojenském újezdu zůstala zachována nedotčená příroda, která by se vyhlášením CHKO mohla paradoxně narušit.

Více si přečtěte v článku Příbramského deníku z roku 2011 zde.

Po jednání klubů nejdříve sněmovna hlasovala, zda vrátit zákon do druhého čtení. Návrh byl zamítnut. Pro hlasovalo 68 poslanců, proti bylo 76.

V 11.08 hodin bylo rozhodnuto. Zákon byl přijat. Návrh podpořilo 99 poslanců, proti bylo 45. VÚ Brdy byl zrušen.

A jak kdo z poslanců hlasoval?

Poslanecký klub ČSSD, přestože si před hlasováním vyžádal dlouhou přestávku, se nedokázal sjednotit. Proti přijetí zákona bylo 28 poslanců, zrušení újezdu naopak požadovalo sedm poslanců (Milan Chovanec, Lubomír Zaorálek, Igor Jakubčík, Jiří Petrů, Bohuslav Sobotka, Lubomír Toufar a Václav Votava). Osm poslanců se zdrželo hlasování.

Z hnutí ANO se všichni jako jeden muž a jedna žena (až na Pavla Čiháka, který se zdržel) postavili za zrušení.

KSČM zůstala podobně jako ČSSD rozpolcená. Pro přijetí zákona hlasoval Jiří Valenta, proti přijetí se postavilo 15 poslanců (včetně Jiřího Vondráška) a rovněž 15 se zdrželo.

V TOP 09 hlasoval proti zrušení újezdu jen Petr Gazdík, ostatních 21 poslanců žádalo jeho zrušení.

Z poslanců ODS bylo pro přijetí zákona šest poslanců a šest se zdrželo..

Deset poslanců KDU-ČSL hlasovalo pro zrušení, dva se zdrželi. Z hnutí Úsvit byl proti přijetí zákona jen Tomio Okamura, ostatních dvanáct s ním vyslovilo souhlas.

Vojenský újezd Brdy byl tedy zrušen před 10 lety. Chráněná krajinná oblast Brdy bude mít deset let za rok.