Vlastník zámku žaluje Rwandu o 95 milionů dolarů

Američan Roderick Marshall, většinový majitel zámku v Rožmitále pod Třemšínem, zažaloval u Mezinárodního centra pro urovnávání investičních sporů (ICSID) stát Rwanda za zmařenou investici. Jako odškodnění požaduje 95 milionů USD (asi 2,2 miliardy Kč). Zároveň žádá, aby Rwanda uhradila předpokládané soudní výdaje ve výši jednoho milionu dolarů včetně honorářů pro právníky žalující strany.

Marshallovi bostonští právníci rovněž požadují, aby mezinárodní soud deklaroval, že Rwanda se provinila proti mezinárodnímu právu a bilaterální smlouvě s USA o vzájemné ochraně investic, která vstoupila v platnost 1. ledna 2012. Podle žalující strany Rwanda odepřela americkým firmám Bay View Group LLC*) a The Spalena Company LLC spravedlivé, nestranné a férové zacházení a nezajistila jim stejné podmínky jako ostatním subjektům těžících minerály.

Arbitráž byla zahájena v březnu, přičemž už obě strany zaplatily každá 150 tisíc dolarů na úhradu počátečních soudních nákladů. Tribunál, který tvoří dva soudci z Velké Británie a jeden z USA vyhlásí rozsudek, proti němuž není odvolání, na konci roku 2020.

Pan Marshall začal ve Rwandě podnikat v těžbě nerostů, která sestává především z ruční práce horníků s lopatou a vědrem, v roce 2005. Bylo to v provincii Bisesero a v době, kdy zde slovenská charitativní organizace Bay View Group o.z., jíž byl R. Marshall konzultantem, stavěla zdravotnickou kliniku. Rwandské úřady mu sice krátkodobou těžební licenci neprodloužily, ale to mu chuť do dalšího podnikání nevzalo.

Jak se píše v obžalobě, nechal se zlákat, aby dál v těžbě cínové, tantalové a wolframové rudy pokračoval s tím, že dostane dlouhodobý kontrakt. A tak na konci roku 2010 kupuje společnost The Spalena Company LLC, jíž je R. Marshall jediným vlastníkem, pětaosmdesátiprocentní podíl v neúspěšné německé firmě H.C. Stark Resources GmbH, jejíž dceřiná společnost Natural Resources Development (NRD) těží na pěti lukrativních koncesích o velikosti 15 tisíc hektarů. Investice do modernizace a tím zvýšení těžby, ke kterým se pan Marshall rwandským orgánům zavázal, plynou prostřednictvím The Spalena Co. z další jeho firmy – Bay View Group LLC.

Pan Marshall je tedy stoprocentním vlastníkem i prezidentem obou amerických firem a zároveň také generálním ředitelem těžařské firmy NRD.

Rwandské úřady udělovaly těžebním firmám krátkodobé kontrakty na čtyři roky a u NRD měly skončit u všech pěti koncesí v lednu 2011. A tady začíná Marshallovo martyrium v Africe. Přes mnohočetné sliby přímo i od rwandské vlády, že mu bude udělen dlouhodobý kontrakt, který se vydával zpravidla na 30 let, mu příslušné úřady vždy pouze o pár měsíců prodlužovaly dosavadní smlouvu. První roky těžby a při investici, která podle obžaloby činila na 30 milionů dolarů, nepřinášely samozřejmě žádný zisk. Ten měl přijít až v dlouhodobém horizontu. Avšak nepřišel.

Rwandský ministr přírodních zdrojů, odvolávaje se na nový horní zákon z roku 2014, obvinil amerického investora, že neinvestoval tolik, kolik podle smlouvy měl, že omezuje těžbu, že ničí životní prostředí, používá drsných těžebních metod a má neprůhlednou vlastnickou strukturu firem. Přestože Marshall obvinění vyvracel a ministr ubezpečoval amerického velvyslance, že dojde k nápravě, dlouhodobý spor vyvrcholil na konci roku 2015, kdy rwandská vláda vyvlastnila bez náhrady Marshallův firemní majetek v dolech a v dražbě jej prodala jiným investorům.

Požadovaná částka na rwandské vládě 95 mil. USD zahrnuje náhradu za investice, tržní hodnotu NRD, koncese, majetek, licence, kontrakty, ušlý zisk a způsobené škody včetně úroků od data vyvlastnění.

Rwanda žalobu v plném rozsahu odmítá včetně údajného porušení smlouvy s USA. V obhajobě tvrdí, že události neodpovídají časovému sledu, požadavek je starý a žaloba beznadějná. Žalovaná strana také podala u soudu řadu právních námitek. Začátkem příštího roku budou soudní stání, patrně v Paříži, pokračovat výslechy svědků.

O tom, že to neměl ve východoafrickém státě jednoduché, jsme psali už v letech 2014 a 2015 (viz https://www.staryrozmital.cz/dalsi-serialy/kdo-je-majitel-rozmitalskeho-zamku2/ ), že však mu šlo někdy i život, to se dozvídáme teprve z obžalovacího spisu.

Americký investor těžil na pěti lukrativních koncesích a doufal, že mu rwandské úřady udělí na těžbu dlouhodobou licenci. Rwanda se ale spíš snažila Marshalla vystrnadit a sama převzít těžbu a podstatně zvýšit příjmy z exportu, neboť bez takového tantalu či wolframu nelze například vyrobit jediný mobilní telefon.

Nejvíce šikany si užil po roce 2012, kdy se rwanský občan Benzige prohlásil za jediného majitele Marshalovy firmy a rwandské úřady mu násilné převzetí posvětily. Za půl roku sice Marshall svoji firmu opět ovládl, ale na konci roku 2015 vše definitivně skončilo vyvlastněním bez náhrady.

Během této doby mu policie bez předešlého upozornění zabavila majetek v dolech včetně automobilů, neznámí pachatelé se vloupali do kanceláře v hlavním městě Kigali, zničili počítače a sebrali listinné dokumenty. Samotnému Marshalovi bylo anonymně vyhrožováno smrtí, pokud bude i nadále usilovat o udělení dlouhodobé těžební licence.

Armáda bez udání důvodů zatkla 40 vedoucích pracovníků dolu a horníků a Marshall musel u místních orgánů každého vyplatit částkou 50 tisíc rwandských franků (cca 1 300 Kč), aby byli propuštěni. V jiném případě vojáci zajali vedoucího dolu a vynutili si vydání vytěžených minerálů ze skladu.

Nejtěžší byl podle obžalovacího spisu rok 2014, kdy rwandské úřady vše načasovaly tak, aby se Roderich Marshall zhroutil. Nejdříve mu byla odmítnuta certifikace vytěžených nerostů, bez nichž je nelze prodat, zároveň měl nově zažádat o udělení licence na těžbu, ale veškeré podklady mu byly přitom ukradeny, jeho doly obsadila policie a armáda a exekutoři zabavovali majetek.

Podle afrického odborného tisku ztrácejí zahraniční investoři obecně kvůli vládním restrikcím apetit do těžebního průmyslu ve východoafrických zemích včetně Rwandy investovat.

V žalobě se uvádí, že podle zjištění expertů Rwanda vyváží více minerálů, než je schopna na svém malém území vytěžit. Rwandská vláda sice zavedla certifikace, aby se zabránilo prodeji rwandských minerálů, které byly ve skutečnosti propašovány z Demokratické republiky Kongo, velmi bohaté na přírodní zdroje, systém ale úmyslně nefunguje.

Tady je totiž problém. Mezinárodní společenství už roky odsuzuje Kongo za genderové a sexuální násilí, které v této ozbrojenými konflikty zmítané zemi panuje. Navíc minerály zde těží v nepředstavitelných podmínkách i sedmileté děti. USA import hornin z Konga přímo zakázaly a firmy používající tantal, wolfram a další vzácné minerály musejí prokazovat jejich původ. Ostatní země včetně největšího odběratele Číny se jej snaží dobrovolně zastavit.

Žalující strana uvádí, že je všeobecně známo, že se minerály z Konga pašují nákladními automobily a přes jezero Kivu. Ve Rwandě pak putují do dolů, které jsou jen Potěmkinovými vesnicemi. Zde jsou označeny původem z Rwandy a exportovány. Má se prý za to, že více než polovina vyvážených rwandských minerálů je ve skutečnosti konžská a koltanové rudy obsahující tantal dokonce přes 90 procent. Rwanda prý přivírá oči, neboť je to pro ni i pašeráky výhodné. Stát má z exportu vyšší výnosy a vylepšenými ekonomickými statistikami vábí do země investory.

Do těchto nekalých praktik chtěly rwandské úřady zatáhnout i těžařskou firmu National Resources Development (NRD), kterou přes americké společnosti The Spalena Company a  Bay View Group vlastnil pan Marshall. Ten to ale odmítl a to byl pak, podle obžaloby, jeden z důvodů znárodnění jeho majetku bez náhrady.

Nutno dodat, že Rwanda u soudu nařčení z pašování důrazně odmítla. V následujících měsících budou obě znesvářené strany svá obvinění prokazovat.

*) obdoba naší společnosti s ručením omezeným