Pálení čarodějnic nebo také Filipojakubská či Valpuržina noc je velmi starý a dodnes živý lidový svátek. Tuto noc se lidé scházívají u zapálených ohňů a slaví příchod jara. Lidé věřili, že se v noci čarodějnice slétají na čarodějnický sněm a skutečně je tato noc jedním z největších pohanských svátků.
Lidé také věřili například v otevírání různých jeskyní a podzemních slují, ve kterých se daly nalézt poklady.
Hlavním úkolem tohoto starého lidového svátku byla ale oslava plodnosti.
Kdysi se ve Starém Rožmitále snesly na oheň na plácku u Vlčavy staré věnce a jiný odpad ze hřbitova i z jednotlivých stavení, takže se spojilo příjemné s užitečným. V podstatě se jednalo o velký jarní úklid. Od padesátých let 20. století se tradiční ohně nazývaly Ohně míru, po roce 1989 opět pálení čarodějnic. V posledních letech dobrovolní hasiči dohlížejí nejen na vlastní oheň, ale také na to, aby se pálil pouze organický materiál nezamořující ovzduší. Tak tomu samozřejmě i letos v sobotu 30. dubna na plácku před hospodou U Náhonu.
Archivní snímek
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode