Ve farním kostele se opět zjevila Panna Marie Lurdská

V každém měsíci květnu se ve starorožmitálském kostele Povýšení svatého Kříže děje nanejvýš zajímavá věc. Na oltáři na místě obrazu, který evokuje zasvěcení kostela, se na jednatřicet májových dní objeví socha Panny Marie Lurdské.

Proč tomu tak je, tak o tom jsme psali před dvěma roky. Jistě ale nezaškodí toto tajemství znovu poodhalit:

Měsíc květen je v katolické církvi zasvěcený Matce Boží Panně Marii. Původ tradičních májových pobožností je stále sám o sobě poměrně neznámý, je ale jisté, že tato forma mariánské úcty začala v Itálii.

Ve farním kostele Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále je zasvěcení mariánskému kultu každoročně připomínáno na hlavním oltáři. 1. května je totiž sejmut oltářní obraz zobrazující posvěcení kostela a očím veřejnosti se zjeví polychromovaná socha skrytá za ním – skulptura Panny Marie Lurdské. Posledního května je pak na oltář vrácen obraz svatého Kříže.

Proč je ale ve starorožmitálském kostele právě kopie sochy z lurdské jeskyně?

Na zprávu zveřejněnou v roce 2013 tehdy reagovala Mgr. Iva Hoyerová, která nám napsala:

 „Pátrala jsem v zápisech z kronik, ale zatím jsem datum pořízení neobjevila. Od čeho se tedy odrazit při stanovení jejího stáří? Předně, víme, že se jedná o Pannu Marii Lurdskou (Panna Maria se Bernadettě zjevila 11. února 1858 ve skalní jeskyni). Slavit památku P.M. Lurdské povolil papež Lev XIII. v roce 1891 a její oslavu na celou církev rozšířil v r. 1907 Pius X. To jsou tedy historická fakta. Dál už to bude složitější.

Spolehlivě víme, že socha je zachycena na fotografiích MUDr Adolfa Růžičky, který pořídil na skleněné desky stovky fotografií Rožmitálu, a že je na nich vidět ještě masivní jeskyně, jejíž každoroční instalování na hlavní oltář muselo být vzhledem k její váze náročnou akcí. Tato přední část „jeskyně“ byla později nahrazena lehčí – plechovou. V kronice se o tom píše: „Oprava jeskyně sochy P. Marie Lurdské na hlavním oltáři farního kostela k májové pobožnosti provedena r. 1926 tím způsobem, že těžká masivní dřevěná jeskyně ta nahražena byla plechovou, kterou zhotovil klempíř Zíb za cenu circa 600 Kč.“

Domnívám se tedy, že socha mohla být do kostela pořízena nejdříve v devadesátých letech 19. století. V osmdesátých a devadesátých letech 19. století je v kronice zmíněno poškození hlavního oltáře ohněm od špatně uhašené svíce (4. října 1886), výměna a přeložení dlažby a úprava a nátěr lavic (1889), ale o soše nic. Od roku 1899 zde působil P. Josef Bouše, svědomitý pisatel kroniky. Nechce se mi věřit, že by zapomněl zmínit zbudování jeskyně v hlavním oltáři, proto se domnívám, že k tomu mohlo dojít ještě před jeho nástupem. Ale důkazy k tomu nemám.“

Proč byla ale ve farním kostele Povýšení sv. Kříže kostele právě socha Panny Marie Lurdské, to stále nevíme. Každopádně můžeme směle říci, že máme ve Starém Rožmitále záhadu hodnou zkoumání záhadologů.

Oltář ve farním kostele Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitálu: vlevo od června do dubna, vpravo v květnu.

Originální socha Panny Marie Lurdské v jeskyni v Lurdech (na snímku vpravo nahoře)