V roce 1949 se ve Starém Rožmitále rozhodovalo, kdo si bude moci co koupit

7. ledna před 75 lety projednával místní národní výbor (MNV) ve Starém Rožmitále přípis Okresního národního výboru (ONV) v Blatné týkající se zásobování textilem a obuví. Ještě teď – čtyři roky po válce – totiž Československo zápasilo se špatnou ekonomickou situací a potraviny, textil, obuv a desítky druhů dalšího zboží byly na příděl. A i příděly byly nízké, a tak se z nároku vylučovaly nepohodlné osoby.

V projednávaném přípise ze začátku roku 1949 se přikazovalo, že na textil a obuv nemají nárok živnostníci a zemědělci, kteří nesplnili kontingent, čili neodevzdali předepsané množství zemědělských výpěstků a výrobků státu. MNV byl povinen vyplnit kartoteční lístky na každého obyvatele a zaslat je na ONV do Blatné, kde se rozhodne, kdo šatenku nebo-li povolení k nákupu obdrží a kdo ne.

Příděly v rámci lístkového systému, zejména potravin, jež si občané mohli na lístky vyzvednout, byly čas od času upravovány a přísně limitovány. Rovněž byly odlišeny podle věku a povolání.

Například od 1. ledna 1950 dostávaly děti do šesti let měsíčně 1400 g cukru, 650 g másla, 10 vajec a 100 g cukrovinek, školáci dostávali 1400 g cukru, 1300 g masa, 360 g másla, 14,5 l mléka a 8 vajec, mládež do 20 let měla nárok na 1400 g cukru, 1800 g masa, 480 g slaniny, 160 g másla, 8,7 l mléka a 6 vajec. Dospělí, kteří nebyli zaměstnaní, měli nárok na 1100 g cukru, 1400 g masa, 200 g slaniny, 520 g umělých tuků a 2,9 l mléka. Pracující dostávali 1400 g cukru, 1400 g masa, 280 g slaniny, 560 g umělých tuků, 2,9 l mléka a 4 vejce. Horníci, hutníci a další těžce pracující měli příděly zvýšeny. V rámci tzv. třídního přístupu však úřady udělovaly i různé zvláštní příděly některým občanům (funkcionářům KSČ, důstojníkům policie a armády atd.).

V článku používáme slovo „dostávali“, ale přesnější výraz by byl „mohli si koupit povolené množství za přiměřenou cenu“.

Kvůli špatné hospodářské situaci přetrval v Československu přídělový systém až do 31. května 1953*), kdy byl zrušen současně s provedením měnové reformy.

*) Už v říjnu 1939 zavedli okupující Němci v Protektorátu Čechy a Morava potravinové lístky a o dva měsíce později i lístky na textil a obuv. Přídělový systém tedy v českých zemích trval nepřetržitě 14 let! 

Už před tím byl také vyhlášen v letech 1915 – 1921.

Lístky na mléko