V Česku jsou stovky poničených zámků

20.2.2006    Právo   

Památkáři: Je třeba lepší legislativa, která by nám přinesla větší pravomoci než je tomu dnes

V seznamu nejohroženějších a nevyužívaných nemovitých památek v Česku, který vydal Národní památkový ústav, je uvedeno na sedm set různých objektů. Obsahuje například 260 zámků, hradů a objektů v jejich areálech, 104 tvrzí, usedlostí, dvorů, statků a sýpek, 154 kostelů, kaplí, far a dalších sakrálních objektů.

A také 15 klášterů a objektů, 88 domů, paláců, vil, 44 technických památek a mnoho dalších cenných staveb. Většina z ohrožených historických objektů patří soukromým vlastníkům, z nichž mnozí je koupili pouze s cílem, využít je jako zástavu pro úvěrové obchody. Pak se už o ně nestarali. Dnes padají kolemjdoucím zvědavcům doslova na hlavu.

Vyrabovaná Javorná

Nevyjasněné majetkové poměry přivedly zámek Javorná na karlovarském Bochovsku na práh úplné devastace. Objekt, dříve též nazývaný Javorenský zámek, byl založen v letech 1729 až 1730. Později byl připojen k panství Bečov a používán jako hospodářská budova.

Ve zničených a zcela vyrabovaných interiérech jsou místnosti se štukovými stropy a křížovými klenbami a chodby s lunetovými klenbami. Součástí severního křídla je kostel sv. Jana Nepomuckého. Posledním majitelem před listopadem 1989 bylo bývalé divadlo Vítězslava Nezvala v Karlových Varech.

Zabezpečit proti dalšímu rozpadu se jej dnes snaží Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), jemuž připadlo právo hospodaření k části zámku Javorná v srpnu 2003.

O koupi nebo převedení zámku pod svou správu má zájem obec Bochov. „Dovedu si zde například představit zařízení pro seniory. Záchrana zámku však bude už vyžadovat značné finanční náklady a bez dotací to nepůjde,“ uvedl pro Právo starosta Bochova František Velík (nez.).

Stejně jako Javorná chátrá i barokní zámek Křemýž na Teplicku. V roce 1993 v něm byla ukončena rozsáhlá rekonstrukce léčebny dlouhodobě nemocných. Její provoz však o tři roky později skončil. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových zámek - tedy celkem 7 budov - předal v roce 2005 soukromé společnosti. Údajně se má jednat o arabského investora. Poté byl zámek sice částečně opraven, není však užíván a opět chátrá.

Děravé střechy a dřevomorka

Jednou z nejpostiženějších památek v Královéhradeckém kraji je barokní zámek v Barchově na Královéhradecku. Jeho smutný osud začal restitucí. Potomci posledního majitele vypověděli z nájmu státní okresní archív v Hradci Králové, který zde měl depozitáře. Jedním z podnikatelských záměrů majitele bylo zřízení veřejného domu, což však nebylo průchodné u památkářů. Na majitele bylo dokonce vydáno trestní oznámení, že prodává pískovcové desky z ohradní zdi do Holandska, ale obvinění se nepodařilo prokázat. „Objekt má nyní nového majitele a teprve budoucnost ukáže, zda je památka odsouzena k zániku nebo se ji podaří zachránit,“ řekl památkář Miroslav Klouda z krajského úřadu Královéhradeckého kraje, podle něhož je budova v obrovském rozsahu napadena dřevomorkou. Ve druhém patře došlo k propadu stropů, ve špatném stavu je i rozsáhlý park a ohradní zeď.

Podle památkářů hrobníkem neudržovaných objektů jsou netěsnící střechy. To je i aktuální stav v zámku Nový Světlov v Bojkovicích na Uherskobrodsku, který už déle než dva roky vlastní pražský podnikatel Josef Novotný. Zámek tehdy získal v dražbě, ale na jeho stavu nic nezměnil.

„Pokud se tak nestane, hrozí narušení stavebních konstrukcí,“ tvrdí vedoucí odboru památkové péče Krajského úřadu ve Zlíně Jana Spathová. Osud zámku nebyl lhostejný ani zesnulému ministru kultury Pavlu Dostálovi.

Nejraději by to zbourali

Nebezpečná ruina je dnes také ze zámku v Dobříčanech na Lounsku. Devastace začala už za minulého režimu, kdy kulturní památka patřila ještě armádě. V roce 1992 objekt koupila opavská firma. Už tehdy byla budova ve špatném stavu. Společnost nemovitostí ručila za úvěr. O zámek se nikdy nestarala, s úřady nekomunikovala a později skončila v konkurzu.

Oprava zničené památky se odhaduje na 200 miliónů. „Je to zřícenina. Nejsme žádní kulturní barbaři, ale chceme, aby ta nebezpečná stavba z obce zmizela. Proto jsme požádali o povolení k demolici. Zámek chátrá a je nebezpečný. Tak ať nám ho dovolí zbourat nebo dají peníze,“ tvrdí už léta obec Liběšice na Lounsku, pod niž Dobříčany spadají.

V soukromém vlastnictví je i chátrající zámek v Rožmitále pod Třemšínem na Příbramsku. Omítnuté zůstaly jen některé stěny. Zůstala i vymlácená okna, opadaná omítka, zmizely ozdobné mříže i krby a další vybavení.

„Nemám k tomu co říci. Musíte se obracet na společnost Trinity Coop, my jsme jen pětinový společník této firmy, která vlastní zámek. Nebudeme se proto k opravám vyjadřovat,“ řekl Právu vedoucí správy majetku Arcibiskupství pražského Karel Štícha.

Zámek byl v 70. letech vyklizen a stát rozhodl o rekonstrukci, ta se ale nedokončila. Po roce 1989 zámek připadl městu.

Město v roce 1998 darovalo chátrající nemovitost Arcibiskupství pražskému. Arcibiskupství objekt vložilo do nově založené společnosti Trinity Coop,  kde má arcibiskupství pětinový podíl.

Zbylých 80 procent má podnikatel Roderick Marshall, který ale podle internetového výpisu z obchodního rejstříku nesplatil ani svůj vklad do společnosti Trinity Coop.

Památkáři moc možností nemají

Podle názoru Josefa Štulce, hlavního konzervátora Národního památkového ústavu, existují dvě možnosti, jak postihnout ty, kteří se o památkové chráněné objekty nestarají nebo je z nedbalosti či úmyslně uvedli do chátrajícího stavu. Nejběžnějším prostředkem jsou pokuty udělené památkáři, krajním řešením pak vyvlastnění majetku.

Oba nástroje jsou v této chvíli pro stát nevýhodné a málo účinné. Pokuty jsou podle Štulce stanoveny na velmi nízké úrovni, v řádu maximálně statisíců, což pro některé vlastníky není citelný postih. Na vyvlastnění zas není mnoho vůle.

Stát by v takovém krajním případě musel převzít majetek, který se vinou majitelů dostal do situace, kdy na jeho záchranu i zabezpečení bude nutné vynaložit okamžitě desítky a stovky miliónů korun. Vše by podle Štulce měla upravit lepší legislativa, která by přinesla památkářům větší pravomoci než je tomu dnes.