Prvním požárem, na jehož hašení se starorožmitálští podílejí, byl už v říjnu 1891 vzniklý oheň ve Vranovicích. Poté v březnu následujícího roku pomáhají při požáru v Hutích. Za podíl na uhašení požáru dostává sbor odměnu pěti zlatých od Vídeňské pojišťovací společnosti.
Na přání činných, tedy cvičících členů, je rozhodnuto, že 14. srpna 1892 se staroměstští dobrovolní hasiči představí veřejnosti. Je vytištěno 150 pozvánek, staví se slavnostní brána a obec je vyzdobena prapory, nápisy, chvojím a věnci. Občané jsou vyzýváni, aby si zkrášlili domy.
První veřejné cvičení má následující program: V šest hodin budíček s hudbou, v 9 hodin uvítání hostů, o půl jedenácté seřazení spolků a pochod do kostela, v 11 hodin mše svatá, po ní pochod na cvičiště, poté školní cvičení a společný oběd. Ve tři hodiny odpoledne je písknut poplach a potom je sbor symbolicky odevzdán do ochrany obecního zastupitelstva. Následuje defilé sboru a od čtyř hodin zahradní koncert. Večer se koná taneční zábava. Slavnosti se účastní řada okolních sborů, spolků, sdružení a hostů. Na koncert, který probíhá v podvečer na zahradě spolkové místnosti, je vstup 10 korun pro členy a 20 K pro hosty.
Přestože si cvičitel Jan Hrabák téměř na každé valné hromadě stěžuje, že pánové cvičí málo a ještě k tomu v malém počtu, a že vystoupení na veřejnosti bude ostuda, první veřejné cvičení končí úspěchem. Dokonce přichází velká pochvala ze župy, v níž bylo cvičení hodnoceno přímo jako výtečné.
Jak jde čas, střídají se úspěchy s těžkostmi, jak to ostatně bývá ve všech spolcích a organizacích. Počet členů se pohybuje kolem třicítky, každoročně o masopustní neděli je pořádán hasičský bál a členové jsou výborem napomínáni, aby „horlivě navštěvovali cvičení, neb jen ten, kdo horlivě cvičení navštěvuje, v pádu požáru okamžitě platně působiti může, a ten kdo nechce choditi na cvičení, ať raději vystoupí“.
Hasičský sbor úspěšně zasahuje v roce 1893 při ohni v Luhu a o šest let později v dnešní Rybově ulici č. p. 30, kdy hostinskému Vonáškovi zapálí blesk stodolu. Téhož roku uhodí blesk i do kaplanek, načež jsou kaplanka a fara vybaveny hromosvodem.
Pokračování v pátek.
V roce 1933 vyhořel staroměstský kostel i s přilehlými hospodářskými budovami. Požár, který hasilo sedmnáct sborů, inicioval diskuzi o zakoupení motorové stříkačly, neboť dosavadní ruční byla při požáru na nic. Vysněné motorové stříkačky se však hasiči ve Starém Rožmitále dočkali až v roce 1946.
Staroměstští požárníci při zásahu v 50. letech
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode