To bylo tenkrát v roce 1891 slávy – 2/4

I když požáry bývaly ve Starém Rožmitále – tak jako všude v tehdejší době – dost časté, nikdy nedosáhly takového rozměru jako například v roce 1871 v Rožmitálu, kdy lehlo popelem 177 domů, tedy polovina města nebo v letech 1928 a 1933 ve Věšíně, kde vyhořelo celkem 33 domů a šest stodol. Tak velkých požárů byl Starý Rožmitál ve své historii naštěstí ušetřen.

Na 11. října 1891 tedy svolává starosta obce Josef Kala schůzi do hostince v č. p. 96, který vlastní František V. Stupka. Na schůzi přichází 51 občanů. Kala nejprve vysvětluje v čem je sbor dobrovolných hasičů užitečný a pak si přítomní po dlouhé diskuzi volí prozatímní výbor a přijímají návrh stanov. Stanovy se seznamem osob odpovědných za činnost spolku jsou poté zaslány na vědomí c. a k. okresnímu hejtmanství do Blatné.

Ustavující schůze Sboru dobrovolných hasičů ve Starém Rožmitále se koná 21. prosince 1891. Ve stejném hostinci, kde se konala říjnová schůze, jsou úředně schváleny stanovy a Jan Hrabák, tesařský mistr z Rožmitálu, je oficiálně požádán, aby nové hasiče vycvičil. 

Za zakládající členy s příspěvkem 10 zlatých se přihlašují farář Linhart Pinter, starosta Josef Kala, mlynář František Hrdina, šafář Josef Jeníček a František V. Stupka. Činných členů se hlásí 28 a přispívajících šestnáct.

Prvními činnými členy jsou Vojtěch Květoň, Jan Svatoň, František Brda, Josef Flemr, František Blažek, František Kala, Josef Květoň, František Voříšek, František Mora, Jan Machovec, Vojtěch Ouřada, František Fous, Josef Čejka, Alois Folauf, František Homulka, František Bouček, Josef Květoň, František Šourek, Václav Veselý, Jan Květoň, František Fiala, František Hrdina, Jan Záveský, František Leitermann, Josef Šourek, Matěj Sýkora, František Brettl a František Svatoň. Všichni se oslovují příteli, a to jim zůstává až do roku 1929, kdy se u českého hasičstva ujímá oslovení bratře.

Předsedou správního výboru spolku je v tajných volbách zvolen farář Linhart Pinter, místopředsedou starosta obce Josef Kala, jednatelem František V. Stupka, který byl před Kalou starostou obce, pokladníkem Josef Květoň a velitelem Vojtěch Květoň. Správní výbor je pak většinou v tajných volbách volen každým rokem a tzv. technický výbor, jenž zahrnoval funkce velitele, cvičitele, četaře, nadlezce a zbrojmistra, se volí jednou za tři roky.

V roce 1891 je z necvičících členů, tedy čestných, zakládajících a přispívajících, dvacet pět rolníků, tři domkáři, čtyři cvokaři, pak také obchodníci, faráři a kaplani, šafář, mlynář, hostinští, kováři, trafikant a zedníci. 

Pokračování ve středu.

Bohužel žádné snímky z nejstarší historie sboru se nezachovaly nebo alespoň o nich nevíme. Tak tedy jako ilustarci zveřejňujeme obrázky z doby pozdější: Tady jsou staroměstští hasiči 24. července v roce 1927, kdy se odehrávalo svěcení nové stříkačky.