Při posledních podzimních volbách jsme při pohledu na počet oprávněných voličů připadli na myšlenku, zda oproti všeobecnému trendu vylidňování venkova naopak ve Starém Rožmitále obyvatelé nepřibývají. Ve svém mínění jsme se utvrdili porovnáním počtu oprávněných voličů při komunálních volbách v roce 2018 a 2014. Před pěti lety jich bylo 264 a vloni už 279.
Abychom ale mohli svoji hypotézu úplně potvrdit či úplně vyvrátit, požádali jsme o současná čísla rožmitálský městský úřad a zároveň se vrhli do archivů. Ze záplavy čísel o počtu obyvatel (a také staveb k obývání) ve Starém Rožmitále jsme sestavili tabulku, která sice o mnohém vypovídá, ale která zároveň potřebuje mnohé vysvětlit:
Rok: Počet domů Počet obyvatel
1790 48 N
1834 62 407
1869 84 584
1880 93 647
1900 97 670
1921 108 623
1930 115 566
1950 119 435
1970 135 439
1980 130 414
1991 116 352
2001 115 316
2011 301
2019 176 333
Celkový trend je jasný – přibývá počet domů a ubývá počet obyvatel. Tedy nic pro dnešní dobu mimořádného, i když – a to je právě to potěšující – poslední roky se situace ve Starém Rožmitále mění, sice pomalu, k lepšímu. Přibývá nás a to zejména díky nové zástavbě. Na začátku letošního roku tedy u nás trvale bydleli 333 lidé.
A co chalupáři? Ty městský úřad neeviduje a ani to vlastně nelze. Kolik jezdí na víkend či na delší dobu, třeba přes celé léto, do jedné trvale neobývané chalupy lidí? Jeden, tři?
Uvažujte s námi: Podle majitelů zapsaných v katastru nemovitostí, kteří sice mají dům, ale trvale v něm nejsou hlášeni, se dá zjistit, že stavení ve Starém Rožmitálu vlastní, ale trvale v nich nebydlí asi 70 osob. To jsou jen majitelé. Na chalupy jich však jezdí podle našich odhadů více, takže když řekneme, že chalupářů je ve Starém Rožmitále kolem stovky, jistě nejsme daleko od pravdy. Za názorný příklad si můžeme vzít třeba kratičký úsek Aleje Johanky od mostu po kámen: Sem jezdí chalupařit téměř pravidelně určitě deset lidí.
Takže, když k současným 333 trvale bydlícím přidáme stovku, dostáváme se na úroveň kolem roku 1950.
Samozřejmě je to čirá spekulace, protože po válce odešlo z venkova množství lidí do pohraničí a budovat těžký průmysl, ale na druhé straně tehdy neexistovaly téměř žádné jen vysloveně rekreační chalupy. Na venkov se jezdilo pouze na tzv. letní byty.
O současné situaci vypovídají i nynější údaje městského stavebního úřadu pokud jde o zařazení staveb. Radnice evidovala k letošnímu lednu ve Starém Rožmitále 176 domů určených k trvalému bydlení (ty mají číslo popisné a jsou jako jediné ve statistice uváděny už od roku 1970) a 42 rekreační objekty s čísly evidenčními. V těchto datech nejsou zaevidovány stavby ani kolem Sobenského rybníka, ani ze Zalán, které zcela nebo částečně spadají do katastru Starého Rožmitálu.
Pro zajímavost uveďme ještě složení obyvatel. Ze současných 333 lidí je 167 mužů a 166 žen, což je neobvykle vyrovnaný poměr. A jak zní poslední přidělené číslo popisné? Je to 199 a je v Luhu.
.
Nová zástavba v jihovýchodní části Starého Rožmitálu
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode