Po květnu 1945 se v srpnu 1968 znovu ocitli ve Starém Rožmitále sovětští vojáci, ale tentokrát ne jako osvoboditelé, ale jako okupanti. V noci z 21. na 22. srpna před 44 lety vtrhly armády pěti zemí Varšavské smlouvy v čele se Sovětských svazem do Československa, aby zabránily politickému procesu, který měl vyústit v socialismus s lidskou tváří.
Do Starého Rožmitálu přijela sovětská kolona nákladních a obrněných vozů s několika tanky až pozdě večer 26. srpna. Kolona jela přes most v Luhu po nábřeží směrem k Ruslandu, kde však silnice končí. Vozy se tlačily na sebe a snažily se otočit zpět. Byla tma a velký rámus túrovaných motorů byl slyšet široko daleko.
Ve 22 hodin začala na Kovostaru houkat siréna oznamující konec odpolední směny. Nervózní vojáci vyskákali z náklaďáků a mísili se mezi pospíchající dělníky z továrny. Za chvíli bylo v Luhu pusto prázdno, nikdo nevycházel z domu, maximálně vzniklou situaci pozoroval okny. Vojenská kolona se ze slepé ulice vymotala a vojáci se už ve Starém Rožmitále neukázali.
Je jistě dobré vědět, jak přítomnost sovětských vojáků na Rožmitálsku pokračovala v následujících letech. Dnešní Příbramský deník uvádí, že „v okolí Padrťských rybníků operovala 4. tanková divize. Její jednotky nejprve obsadily objekty předsunutých skladů jaderných hlavic u Míšova, které byly vybudovány v letech 1960 – 1964. Sovětská okupační vojenská posádka tam zůstala až do roku 1990, kdy došlo k odsunu všech jednotek Rudé armády z československého území".
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode