Rybova ulice byla zbavena prašného povrchu teprve před 60 lety

Na nový rovný asfaltový povrch Rybovy ulice jsme si zvykli rychle. A okamžitě jsme také zapomněli na výmoly, díry, koleje a kaluže ve starém asfaltu, které nás provázely ještě vloni v říjnu.

Připomeňme si ale, že asfaltový povrch dostala Rybova ulice teprve v roce 1954, tedy před pouhými 60 lety! Do té doby se tady při suchu válela oblaka prachu a při dešti se lidé brodili v blátě.

S touto ulicí byla ostatně vždycky potíž. Obec Starý Rožmitál na její vylepšení, třeba vydláždění, nikdy peníze neměla a soudní okres v Březnici se k nám choval víc než macešsky. (Viz náš šestidílný seriál Rožmitál versus Březnice, který v Novinkách vycházel během letošního února a března.)

28. března 1929 si například starorožmitálský obecní úřad na Březnici stěžoval u okresního úřadu v Blatné a žádal tamější úředníky, aby si přijeli špatnou silnici prohlédnout. Uvědomme si, že Starým Rožmitálem procházela okresní silnice spojující Rožmitál, Padrť, Mirošov a Rokycany.

V březnu 1941 vypracoval rožmitálský stavitel Ludvík Jiřík na žádost obce projekt na vylepšení a výdlažbu Rybovy ulice. Válka a nouzové válečné hospodářství samozřejmě dobrý úmysl zhatily. Takže asfalt přišel až devět let po válce.

Z Jiříkova projektu ocitujme pro zajímavost alespoň pár vět z technické zprávy: „Okresní silnice v průtahu Starým Rožmitálem je velmi těžko sjízdná, zvláště v době deštivého počasí, ježto zde není provedeno odvodnění a povrch silnice sám je ve velmi špatném stavu. Průtah je provozně velmi zatížen zvláště dopravou dříví z brdských lesů k nádraží v Rožmitálu p. Tř. a vojenskými povozy z brdské střelnice. Kromě toho je zde velká frekvence pěší, neboť k faře ve Starém Rožmitále jsou přifařeny všechny okolní obce, z nichž 14 jich používá právě této jediné silnice. Obec se tudíž rozhodla zřídit v průtahu těžkou vozovku a chodník pro pěší, aby tak byla oddělena doprava pěší od motoristické. S výdlažbou je spojena menší směrová i výšková rekonstrukce. Šířka vozovky bude 5,50 metru, chodník po jedné či obou stranách o šířce jeden metr.“

Takže chodníků i nové vozovky jsme se díky penězům především z Evropské unie vloni konečně dočkali.

Dva detaily z projektu Ludvíka Jiříka - nahoře situace u vyústění Železné ulice, níže zatáčka pod kostelem.

Rybova ulice ve 30. letech 20. století.