Rožmitálští nebo Rožmitalané či dokonce Rožmitálané?

Několikrát už jsme úmyslně použili v našem zpravodajství pro obyvatele Rožmitálu označení Rožmitalané, přestože jsme takový tvar dosud ve sdělovacích prostředcích ani v úředních dokumentech ještě nezaznamenali.

Spojení rožmitálští obyvatelé či obyvatelé Rožmitálu, rožmitálští rodáci nebo rodáci z Rožmitálu, rožmitálští občané či občané Rožmitálu atd. atd. jsou zcela běžná, ale nikdy jsme nenarazili na jednoslovní podobu. Takovou mají například Pražané, Plzeňáci či Příbramáci. Snad se pouze někdy vyskytuje tvar Rožmitálští, jako by tomu bylo třeba ve větě, kterou by mohl pronést Václav Hudeček: Mí Rožmitálští mi rozumějí...

Kupodivu nikomu označení Rožmitalan v našich zprávách nevadilo, pouze jedna paní učitelka reagovala zčásti negativně. Zná tedy čeština Rožmitalana nebo ne?

Obrátili jsme se na jazykovou poradnu, co s tím. Po několika telefonických konzultacích jsme nakonec dostali z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR tuto odpověď:

„Ani po dalším pátrání se mi nepodařilo obyvatelské jméno pro obyvatele Rožmitálu dohledat“, píše Klára Dvořáková a pokračuje:

„V praxi se obyvatelská jména neutvářejí od všech místních jmen, to platí i o Rožmitálu. To je také důvod, proč nelze jasně rozhodnout, zda by byla vhodnější podoba Rožmitálan nebo Rožmitalan.

Alena Polívková v článku "Tvoření obyvatelských jmen od jmen místních" (Naše řeč, 1986) píše, že ke krácení dochází při odvozování obyvatelských jmen od zeměpisných jmen zakončených na -ík (např. Mělník – Mělničan) a dále ojediněle (s jediným příkladem Česká Lípa – Českolipan). S ohledem na toto tvrzení a s ohledem na to, že se podoby Rožmitálan ani Rožmitalan nepoužívají, nelze ani jednu podobu vyloučit.

Pro úplnost připomínám, že doporučujeme označovat obyvatele Rožmitálu nějakým jiným způsobem.“

Z posledních dvou vět aby byl jeden jelen. Anebo je to naopak doklad o pružnosti češtiny.

Rožmitálští nebo Rožmitalané či Rožmitáláné?