První samospráva vzešlá z tajných voleb

Letos je tomu 25 let, co byla - poprvé po dlouhé době v tajných volbách - zvolena obecní samospráva Starého Rožmitálu. Tenkrát v roce 1991 si všechny integrované obce, dnes jim říkáme osady, zvolily zástupce, kteří měli hájit zájmy spoluobčanů na radnici v Rožmitále pod Třemšínem.

Ve Starém Rožmitále si tento nezáviděníhodný úkol vzali na svá bedra František Leiterman, Jiří Homulka, Marcela Minaříková, Emil Škreňo, Jiří Trčka, Jiří Krupička a František Mora. Našich sedm statečných po svém zvolení tenkrát pro Rožmitálský zpravodaj sepsalo zhodnocení dosavadního vývoje ve Starém Rožmitále, které je zajímavé a poučné i po pětadvaceti letech:

„Po násilném sloučení obcí (v roce 1962 – naše poznámka) začal veškerý společenský život pomalu v naší obci odumírat. Aktivní složka ČSČK (Československý červený kříž – naše poznámka) úplně zanikla a tím upadlo v zapomenutí setkání s důchodci, které pro mnohé znamenalo možnost příjemného prožití chvil se svými přáteli.

Věci veřejné se šířily z hlediska celého regionu a obecní zájmy ustupovaly do pozadí. Zdálo se, jakoby se o ně nikdo nestaral.  Obec sice měla zastoupení na radnici, ale veškeré dění bylo řízeno „shora“ bez účasti občanů. Některé věci si občané museli vyřizovat sami jako například voda Křižánky, vytvořily se stavby – jako např. obtok Podzámeckého rybníka, které více roztrpčovaly, než uspokojovaly. To všechno k dobré spolupráci nepřispívalo.

Naštěstí v obci dobře pracovaly dvě organizace: dobrovolný hasičský sbor a pro mladé oddíl národní házené. Na jejích schůzích se scházela ta aktivní část obyvatelstva, která měla zájem o věci obecné. Při řízení obou organizací vyrostla řada schopných funkcionářů, kteří začali pronikat do městských orgánů a přeci jen začali věci prospěšné obci ovlivňovat. Všechno se dělo nekoordinovaně, bez přímé účasti občanů.

Přes všechny nedostatky však naše obec žije. Svědčí o tom vydařené oslavy 100 let SDH a společenské plesy – hasičský a házenkářský. S povděkem kvitujeme i zapojení některých chalupářů do života obce. Jsou přínosem pro činnost sportovní i společenskou a pomocníky ve věcech obecných i soukromých.“