Proč v Česku nenajdeme žádné stavení U cvokaře a venku ano?- IV/IV

Jako poslední jsme si nechali hodně zajímavý dům ve Štýrsku. Je postaven osamoceně v nádherné krajině kolem Admontu, na jeho samém okraji nazývaném Aigen a má číslo 1. Kolem něj vede motorkáři hojně využívaná horská silnice do Kaiserau.

V rozlehlém stavení U cvokaře býval hostinec a velká restaurace s bohatou nabídkou jídel i nápojů pro turisty. Proč větu píšeme v minulém čase? Poslední majitelé hodně investovali (třeba do střechy), návštěvníci ale ubývali a gastronomickému a ubytovacímu podnikání zasadila poslední ránu pandemie covidu-19. Od loňského léta je hostinec zavřen.

Ovšem kdo jukne do oken, připadá si jako v pohádce o Sněhurce. Jako kdyby za chvíli měli přijít hosté: Na stolech je prostřeno, v kuchyni jsou na sporácích hrnce a na věšáku visí zástěry, na dveřích je jídelní lístek... Bohužel to vypadá, že Sněhurka ani nikdo jiný nepřijde a Cvokař bude chřadnout, chřadnout až ... Škoda.

Do dalších míst v zahraničí spojených s cvokařským řemeslem se podíváme někdy příště.

Uzavřený hostinec v Admontu