Sledujeme to na zahradě Cvokařského muzea, kde se k plastovým a cementovým postavičkám zvířat, které tak obdivují děti, přidali tvorové zcela nefalšovaní a živí. Jednoho takového, předstírajícího ještě zimní spánek, jsme našli ve vlhku jezírka. Jen jsme jej vynesli na trávník, hned vzal nohy na bodliny a pelášil pryč. Inu ježek!
Podle svěděctví sousedů se už ale také objevili užovky, slepýši (viz naše snímky z let minulých) a snad dokonce i zmije. O plzácích neboli slizounech plzounech a klíšťatech už ale víme určitě. Těch je dost. Na rozdíl třeba od motýlů. Dříve jich po zahradě poletovalo plno, dneska aby i běláska pohledal!
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode