Letos je tomu 500 let, co na faře ve Starém Rožmitále začal úřadovat Václav Hájek z Libočan. Vydržel tady ale jen tři roky.
Hájek (konec 15. století – 1553), byl velmi kontroverzní postavou. Už za svého života byl například obviňován, že na Karlštejně, kam odešel ze Starého Rožmitálu, se za jeho působení ztrácely z hradní knihovny knihy.
A na Rožmitálsku, kde byl tehdy nejvyšším pánem Zdeněk Lev, měl také problémy.
Právě Zdeněk Lev z Rožmitálu psal 31. července 1527 Václavu Hájkovi z Libočan na Karlštejn dopis, v němž mu vyčítal, že na starorožmitálské faře si nevedl správně a při odchodu si odtud odnesl některé kostelní a farní věci, „že více bral, než zasloužil, že při faře nezachoval tolik nábytku, jakož k němu byl přistoupil“. Prostě, že si odvezl některé věci, které nebyly jeho. Zdeněk Lev Hájka žádal, aby věci vrátil, aby „se v tom žádné ukrácení nestalo“. Nakonec došlo k soudu, Hájek musel všechno vrátit a navíc zaplatit soudní útraty.*) Hájek si tedy ve Starém Rožmitálu i na Karlštejně utrhl ostudu.
Na druhé straně nám ale zanechal rozsáhlou Kroniku českou zahrnující naše dějiny od příchodu praotce Čecha až do roku 1527, tedy roku, kdy odešel ze Starého Rožmitálu.
*) Citace podle R.R. Hofmeistera z knihy Nové rožmitálské obrázky
Václav Hájek z Libočan a jeho Kronika česká
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode