Před 55 lety byla odstartována snaha rožmitálských občanů o zřízení důstojného společenského a kulturního stánku, kde by se obyvatelé mohli scházet. Dne 7. února 1966 se v zasedací místnosti MNV v Rožmitále pod Třemšínem konala veřejná plenární schůze, na které vystoupil Vladimír Šanda s kritikou, že ve městě sice jsou tři podniky, ale ani jeden nemá pořádný sál pro pořádání plesů.
Tehdy byl předsedou místního národního výboru v Rožmitále Jan Štok, jenž byl do roku 1962, kdy byl Starý Rožmitál připojen k městu, tajemníkem MNV právě ve Starém Rožmitálu. Funkci tajemníka ve městě zastával Jaroslav Rozšafný a členy rady byli Jiří Krupička, Ing. Josef Mareš, Jarmila Filipovská, Jiří Sláma, Bohumil Maroušek, Josef Punčochář, Josef Šochman, J.V.Škaloud a Adolf Kulovaný.
Na Plzence nebylo možné plesy pořádat, protože sál neměl pořádné topení. Sál sokolovny rovněž neměl sál způsobilý pro pořádání plesů a z jediného pořádného sálu v Odborovém domě byl zřízen kinosál (dnes Společenské centrum).
Je v budoucnu naděje na postavení kulturního domu ve městě?, ptal se tehdy Vladimír Šanda. Člen rady Ing. Mareš mu odpověděl, že žádný kulturák naplánován není, že se však uvažuje o opravě sokolovny. Jeho odpověď však vyvolala diskuzi plnou stesků:
Například ve Starém Rožmitálu v přilehlých objektech k restauraci Jednota (dříve a nyní zase u Petráňů, mezitím kulturní dům) má státní statek ustájen hovězí dobytek a vlhkost ze stájí prosakuje do stěn společenské místnosti, což je samozřejmě zcela nehygienické. Větrání je nemožné, protože do místnosti nejde čistý vzduch, ale vzduch promísený pachem stáje a siláže.
Předseda Štok vidí situaci v objektu Jednoty ve Starém Rožmitálu rovněž kriticky, ale stejné je to i v hotelu Plzenka, kde hospodaří Restaurace a jídelny Dobříš. V objektu je sice hodně pokojů, musí se však všechny zrestaurovat. Také ve stájích u Plzenky je hovězí dobytek a z něho plynoucí pach. (Hotel Plzenka byl později zbourán.)
Plenární schůzi byl přítomen jako host předseda okresního národního výboru v Příbrami, který dal eventuální výstavbě kulturního stánku zelenou. Ale peníze stát nedá, protože na tohle nemá a stavební podniky stejně nemají volné kapacity. Chcete kulturák, chcete byty? Tak stavte družstevně nebo svépomocí.
O šest let později byl nový, na tehdejší dobu reprezentativní kulturní dům hotov. (Více o peripetiích tohoto stavení si přečtěte zde.)
Svépomocná výstavba kulturního domu ve Starém Rožmitále v letech 1971 - 1972. Rožmitálští občané tady odpracovali tisíce brigádnických hodin
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode