Na konci roku 1964 se schylovalo k tomu, že požární jednota ve Starém Rožmitále zanikne. Nikoli však proto, že by špatně hasila požáry nebo měla málo členů. Naopak: Hasila vzorně a členů měla v tehdejších letech víc než jednotka ve městě. Ale jak už to tenkrát bývalo – rozhodnutí přišlo (bez znalosti věci) se shora.
A tak se na výroční členské schůzi 19. prosince 1964 v Hotelu seběhla pěkná mela. Náčelník okresní inspekce Požární ochrany z Příbrami soudruh Tvrdík se o staroměstské jednotce už před jednáním veřejně vyjádřil velmi nelichotivě a doslova řekl, že „je sborem na dožití.“
A že prý budoucnost mají jen takové jednotky, jako jsou v Příbrami, Březnici a Rožmitále, jež jsou určeny jako výjezdové.
Vřavu mezi požárníky přerušil až předseda našeho sboru Jiří Plachý (tehdy jednatřicetiletý), který shrnul důvody, které opravňují k tomu, aby sbor zůstal ve Starém Rožmitále zachován. Hovořil před funkcionáři okresu o tom, jak byl náš sbor založen, s jakou radostí a pílí si hasiči sami postavili zbrojnici a opatřili si stroje, aby mohli aktivně hájit majetek spoluobčanů, kteří je v tom podporovali.
„Proto ani my nezapomínáme na naše předchůdce“, pokračoval Plachý, „ a vážíme si dnešní techniky, kterou nám předali, a kterou dokážeme dokonale ovládat. Tohle zřejmě soudruh Tvrdík nezná, a proto se mohl o naší jednotě takto vyjádřit. I když jsme jako obec s Rožmitálem spojeni, požární jednotky nikdy nespojíme“, vyjádřil mínění starorožmitálských hasičů. „Nám se zapojují mladí lidé a bez náboru se stále hlásí noví členové.“
Na schůzi byl přítomen rovněž soudruh Zlatohlávek z okresního výboru Československého svazu požární ochrany, a ten vzal rychle slova svého kolegy zpět. „Sbory se nebudou rušit, ale naopak jejich počet se bude zvyšovat“, náhle obrátil o 180 stupňů, „udržovat se budou tak, jak bude sbor aktivní a pro příští rok bude každý sbor dostávat podle hospodárnosti a své činnosti příděl z rozpočtu místního národního výboru“.
A tak, jak náhle spadl se shora návrh na zrušení našeho hasičského sboru, tak rychle byl smeten ze stolu. V diskuzi pak naši požárníci hostům z okresu ukázali, jak s městskými hasiči dobře spolupracují, a to hned na konkrétním příkladu společného hašení požáru Kovodružstva.
Fotografii z oné památné schůze bohužel nemáme, a tak alespoň zveřejňujeme snímek z členské schůze o sedm let později, která se konala v restauraci u Petráňů. (Foto z knihy 120 let sboru dobrovolných hasičů ve Starém Rožmitále, která je k dostání v prodejně Drogerie-knihy v Rožmitále na náměstí.)
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode