V první polovině listopadu před 40 lety se přijel  ubytovat na  starorožmitálskou faru PhDr Miloslav Vlk.

Ve svém prvním kázání při nedělní mši 19. listopadu 1972 se představil a řekl: „Jsem sice Vlk, ale budu mít na starosti ovečky.“

O šest let později 1. října mu byl přípisem krajského tajemníka pro věci církevní odňat státní souhlas pro vykonávání duchovních záležitostí z důvodu „všeobecné nezpůsobilosti k výkonu funkce“. Důvodem odnětí státního souhlasu ale patrně byla obliba Miloslava Vlka u věřících na Rožmitálsku, u mládeže i školních dětí a nekompromisní postoj v otázce svobody náboženského vyznání.

Dvacet šest věřících z farnosti Starý Rožmitál tehdy napsalo dopis prezidentu Československé socialistické republiky G. Husákovi se žádostí, aby celý případ přešetřil a ponechal duchovního správce ve funkci.

Farář byl vlastně zbaven zaměstnání a byl nucen se postarat o nějakou práci. Asi měsíc pracoval na lisu ve výrobním družstvu Kovo ve Starém Rožmitále.

Odpověď od prezidenta, jak byla celá událost před lety popisována ve Farním zpravodaji, však nepřicházela. Miloslav Vlk tedy odešel do Prahy, kde získal zaměstnání v podniku Úklid jako čistič výkladních skříní podobně jako další duchovní,  mezi nimi například evangelický farář Svatopluk Karásek. Později dělal na částečný úvazek jako archivář v jedné pražské bance. Odpověď z prezidentské kanceláře nakonec přišla, ale v tom smyslu, že opatření je přechodné a věc bude přešetřena. V té době už byl ale Miloslav Vlk ze Starého Rožmitálu pryč.

Veřejné poměry na konci osmdesátých let naznačovaly jisté uvolnění mimo jiné i v náboženské sféře. V den desátého výročí poslední mše Miloslava Vlka na rozloučenou ve farním kostele ve Starém Rožmitále, který připadl na 30. září 1988, odeslali farníci předsedovi vlády ČSSR L.  Štrougalovi dopis se žádostí, aby jako akt dobré vůle byl po deseti letech Miloslavu Vlkovi souhlas k vykonávání duchovenské činnosti navrácen. Už odpověď, že dopis byl postoupen příslušnému odboru na ministerstvu kultury k vyřízení, znamenala překvapivý obrat k lepšímu.

V posledních dnech 1988 byl M. Vlkovi státní souhlas vrácen. Od roku 1992 je PhDr Miloslav Vlk čestným občanem Rožmitálu pod Třemšínem, kde také oslavil své 70., 72., 75. i 80. narozeniny. Při poslední návštěvě 27. května 2012 udílel ve farním kostele Povýšení sv. Kříže svátost biřmování a navštívil rovněž Cvokařské muzeum.

Za působení Miloslava Vlka ve Starém Rožmitále byla v roce 1976 provedena za velké brigádnické výpomoci farníků generální oprava exteriéru farního kostela, na kterou stát uvolnil 380 000 Kčs.