Před 240 lety byl u Nového rybníka založen morový hřbitov

V letech 1771-1772 byla v Čechách velká neúroda způsobená dlouho trvajícími dešti. Ceny obilí rychle rostly a mezi lidem se rozmáhal hlad.
"Lidé jedli otruby, lebedy, kopřivy a všelijakou trávu hned, jak začala z jara růst. Z mrchovišť a z chcíplých mršin maso řezali, nosili domů, kde ho snědli. Také koňské maso, maso z drůbeže a vůbec vše co zhynulo, sobě neošklivili a jedli", popisoval situaci jeden z přeživších.
Následkem hladomoru byla vlna nemocí, které se staly osudnými pro mnoho lidí od července 1771 až do června 1772. Hřbitovy byly přeplněné, mrtvé začali pohřbívat do šachet. Za hladomoru zemřelo v českých zemích asi čtvrt milionu lidí, tj. přes 10 procent všeho obyvatelstva.

Hladomor postihl také Rožmitál a tak k pohřbívání mrtvých byl v roce 1772 zřízen hromadný hrob na pastvinách u Nového rybníka v katastru Starého Rožmitálu. Ještě přes pár desítkami let zde byly hroby patrny. Říkávalo se tu „na starém Krchově“. Na tento hřbitov byly o 40 let později v roce 1815 uloženy tělesné pozůstatky Jana Jakuba Ryby, protože jako sebevrah nemohl být pohřben na řádném hřbitově.

Učitel a staroměstský kronikář Václav Matoušek napsal před padesáti lety do farní kroniky: „Za dva roky bylo ve Starém Rožmitále pohřbeno 1082 lidí, začátkem roku 1772 přes 120 lidí měsíčně. (Samozřejmě z celé farnosti, tedy i z města a okolních vsí). Pohřbívali na hřbitov ke kostelu, když hrobů přibývalo nápadně rychle, zvolili za hřbitov pastvinu nad Novým rybníkem, kde řady podlouhlých důlků a čtyři velké obdélníkové propadliny ukazují místo jednotlivých hromadných hrobů. Měšťané však nebyli s tímto hřbitovem spokojeni, byl daleko od města a táhla se prý do hrobů voda. Zřídili proto druhý morový hřbitov na polích mezi Starým Rožmitálem a městem, kde se říká na Chmelnici. Uprostřed  morových krchovů postavili velký dřevěný kříž."

V těchto místech byl na morovém hřbitově v roce 1815 pochován Jakub Jan Ryba.