Není cvoček jako cvoček. Nemyslíme ty se zaoblenou hlavičkou vyráběné automaty a používané jako módní doplněk oblečení mladistvých a rockerů. Ale poctivý, ručně vykovaný cvoček, kterým se kdysi spojovala u bagančat svrchní část s podešví. Na podpatku byly švejdy, kolem rámu šerky a na podrážce pifle. A pak bylo ještě mnoho vzorů mezi tím (viz obrázek). Na vykování jedné šerky potřeboval cvokař až 40 ran kladivem, denní norma za světových válek (kdy armády poptávaly enormní množství cvočků) byla téměř tisíc šerek za den. Tak si spočítejte, kolikrát cvokař udeřil dvě kila vážícím kladivem do rozžhaveného železa.
Šerku vykovanou ve veřtatech ve Starém Rožmitále během 2. světové války a pifli dokonce z období 1. světové války si můžete, jako památku na návštěvu, odnést z Cvokařského muzea zdarma.
Nejsložitější šerka to byl takový cvokařský šperk
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode