Nejdříve v zimě doskákal snad každodenně ke krmítku na zahradě u Cvokařského muzea, teď si hrdinně mnohokrát za den poskakuje se žížalou v zobáku po dvoře a nebojí se ani lidí ani kočky Fanynky. A když zrovna Pepík, jak jsme kosa pojmenovali, nedrží žížalu, pořádá na hřebenu střechy koncert pro nás i všechny kolemjdoucí.
Za několik dní jsme v břečťanu našli vysvětlení, proč se u nás stále drží.
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode