Ti starší nebo staří, kteří zažili katastrofální povodeň před 20 lety, dokonce už propadají depresi a plíživé apatii. Tenkrát totiž měli až metr vody uvnitř chalup a vědí co to je zachraňovat majetek nebo dokonce holý život. Velká voda do Starého Rožmitálu nepřichází pomalu, ale velkou rychlostí, zvlášť když se protrhne nějaký rybník nad ním, jako tomu bylo právě v roce 2002.
Při pohledu na současný stav potoka se nelze divit, že si pamětníci budou v srpnu nechvalné výročí nechtěně připomínat. Povodeň totiž opět hrozí. Stačí přívalový déšť a voda se v Luhu zastaví, neboť hráz ze směsi bahna, rákosí a trav prostě nepřekoná. Tak jak Vlčava vypadá dnes, tak za posledních nejméně sto let nevypadala.
Je s podivem, že odpovědné orgány nekonají. Jak to tak bývá, situace se bude asi řešit až se někomu nebo něco stane. Město nechalo v Luhu potok vybagrovat, ale jen asi dvousetmetrový úsek, který vlastní, v letech 2014, 2017 a 2019. Dnes může bagrovat znovu. Není zaznamenáno, že by arcibiskup někdy činil totéž.
Ke všemu ještě jedna skutečnost: Po povodni v roce 2002 a další v roce 2006 byl Luh zařazen do povodňového pásma a pojišťovny zde proti povodni nepojišťují!
Kdo neví, jak vypadá povodeň ve Starém Rožmitálu, tak si povinně přečte náš souhrnný materiál z roku 2014.
Bagrování části patřící městu v prosinci 2019. Foto Vlastimil Král
Vlčava dnes
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode