„Já vám dávám znamení, že je Krista Pána narození, já vám přeju šťastný a veselý svátky, abyste je ve zdraví strávili, s větší radostí a menšími hříchy, abyste se dostali do nebeské radosti“.
Tak přáli kdysi ve Starém Rožmitále na Štědrý večer obecný strážník a obecný pastýř či ponocný. Dokud nezaznělo pod okny jejich troubení na pastýřský roh, nesmělo se zasednout ke štědrovečerní večeři. Než ale obešli celou obec, pěkně to trvalo, takže v leckterých rodinách – protože dostávali kromě pečiva a peněz i štamprle - už měli rozdané i dárky.
V dalších letech chodil pastýř sám, neboť žádný příslušník SNB ho nechtěl doprovázet. A pak už nechodil ani pastýř ani ponocný, protože už žádní nebyli. Někdy se ale přesto ve vsi ozývalo troubení a lidé rádi s večeří počkali na hodného člověka, který se rozhodl v tradici krásných vánočních zvyků pokračovat, aby se na ně nezapomnělo.
A jak další vánoční zvyky ve Starém Rožmitále vypadaly, to si přečtěte na https://www.staryrozmital.cz/dalsi-serialy/nase-vanoce/
Na přelomu 60. a 70. let minulého století se ve starorožmitálských chalupách čekalo o Štědrý večer na zatroubení Václava Jarky. Snímek je z roku 1972.
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode