Dnes jsme si vypůjčili pár řádek z knihy Cvokaři, abychom mohli níže uvedeným textem ilustrovat prachem pokryté fotografie se soužití starorožmitálských občanů s domácími zvířaty, která jim poskytovala velkou část obživy.
Jak je ve Starém Rožmitále všeobecně známo, býval kdysi pomalu v každé druhé chalupě cvokařská dílna. Všichni cvokaři však neměli tohle řemeslo jako své jediné zaměstnání. Během léta totiž pracovali jako zedníci nebo tesaři, v lese či na polích a až v zimě se na celé dny usadili do veřtatu. Takových byla v rožmitálském údolí většina a na druhé straně Brd naopak menšina.
Na Hořovicku, Hostomicku či Mýtsku bylo cvokařství pro místní lidi většinou jediným zaměstnáním, jediným zdrojem příjmu. Pracovali v létě i v zimě, po celý rok. Neměli ani záhumenek, ani domácí zvířectvo, jen holé ruce. Většinou nevlastnili ani domek a bydleli v nájmu. Proto také, když začalo řemeslo upadat a vázl odbyt, propadly se tady rodiny cvokařů až na samé dno bídy.
Na Rožmitálsku byla poněkud jiná situace. Vesnice ležely na okraji lesů a většina cvokařů byla současně malými zemědělci či domkáři, s jedním až třemi hektary půdy, což přispívalo k snadnější obživě. Měl-li cvokař pole nebo alespoň pár hektarů louky, vlastnil obvykle také jednu až dvě krávy, vepře a drobné hospodářské zvířectvo, především drůbež a králíky. Na svém poli nebo zahrádce pracoval brzy ráno před započetím práce nebo až večer po jejím ukončení. Když klesal odbyt hřebíků, políčko a malé hospodářství cvokařovu rodinu podrželo. Bylo sice zle, ale nebyl hlad jako na druhé straně Brd.
Vpravo Antonie Kalová s taškou a Petronila Tichá se stračenou na konci 30. let
Hajný Antonín Kala a jeho volci na Předních drahách ve stejné době (oba snímky nám zapůjčila Jaroslava Baštová)
Paní Jindrová a Baťková s dětmi, krávami a kozou Lízou na dvorku stavení č. p. 5 na začátku aleje v Luhu v 50. letech
Z 50. let je i snímek pořízený na plácku mezi mlýnem a hospodou U Petráňů. Voly krotí Adolf Kulovaný, František Kulovaný a Josef Záveský (oba záběry z archivu Jiřiny Jiráskové)
V roce 1961 byla pořízena fotografie u Jedličků v Ruslandu. S dětmi a kozami je Alžběta Jedličková (z archivu Marie Stoklasové)
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode