Ve čtvrtek jsme psali o prvním celorepublikovém shromáždění lidí nosících příjmení Kulovaný, které se uskutečnilo před 25 lety ve Starém Rožmitále, kde žije nejvíc Kulovaných z celé země. Ale jak je to s dalšími tradičními jmény v naší obci?
Mezi nejstarší starorožmitálské rody na přelomu 17. a 18. století jsou v listinách uváděny například Brda, Zemek, Swatopolsky nebo Stupka a samozřejmě Kulowany.
Je zajímavé sledovat také povolání staroměstských obyvatel. Například v roce 1846: Květoň – podruh*), Švejda – sedlák, Květoň – sedlák, Svatopolský – sedlák, Voříšek – kovář, Záveský – chalupník, Koutný – krejčí, Makovec – zahradník**). V roce 1847: Krátký – domkář, Habada – sedlák, Mora – domkář, Kala – podruh, Jareš – kolář. V roce 1857: Stupka – sedlák, Sadílek – uhlíř a další, jejichž rody ve Starém Rožmitále přetrvávají minimálně 160 let: Trefný, Kala, Šourek, Čejka, Bretl, Hrdina, Zíb, Berka, Blažek.
Pro zajímavost ještě uveďme, jaká křestní jména se nejčastěji dávala ve Starém v Rožmitále v letech 1758 – 1819, což jsme zjistili z knihy biřmovací uložené v příbramském archivu:
Zcela nejvíce to byla Anna, po ní následovala u děvčat Marie, Barbora, Kateřina, Dorotea, Ludmila, Marie Anna a Josefa. U chlapců převažovali Jan, Adalbert (Vojtěch) a Josef následováni Františkem, Tomášem a Antonínem.
*) čeledín sloužící u sedláka, **) malorolník
Starorožmitálská svátečně vyšňořená rodina se nechala před více než 100 lety fotografovat v aleji, později pojmenované po královně Johaně
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode