Všechny rybology dosud trápí, že vůbec nevědí jak učitel a skladatel Jakub Jan Ryba vypadal. Jeho jediný známý portrét od Gustava Ptáka vznikl až 80 let po mistrově smrti a je zcela vymyšlen. Ryba na něm vypadá pomalu jak Bedřich Smetana. Teď ale bude všechno jinak:
Za trámem v půdním prostoru starobylé obecné školy v Mníšku pod Brdy byla podle sdělení pražských historiků nedávno nalezena fotografie, která je určitě portrétem Jakuba Jana Ryby, jehož výročí narození a úmrtí letos vzpomínáme.
Není to vlastně fotografie, ta tehdy v roce 1786, kdy Ryba ve svých 21 letech v Mníšku sedmnáct měsíců působil jako učitelský pomocník, ještě nebyla vynalezena, ale tzv. daguerrotypie, tedy zachycení obrazu na postříbřenou měděnou desku. Na rubu nalezené desky je vyryto J. Š. J. Ryba L. P. MDCCLXXXVI.
Jakub Jan Ryba byl v Mníšku, podle pozdějšího sdělení jeho syna Josefa Arnošta, „jako učitel a dobrý hudebník vyhledáván okolními majiteli usedlostí a zahrnován dary“. Jedním z darů bylo patrně i zhotovení Rybova portrétu, což byla tehdy nesmírně nákladná záležitost.
Nalezení Rybovy podobizny jistě obohatí letošní oslavy 250 let od jeho narození a 200 let od úmrtí.
V Rybově době nebylo módou nosit plnovous, jak to známe z Ptákova fiktivního portrétu, ale mít hladce oholenou tvář. Když už mluvíme o tváři - při pohledu do ní se nelze divit, že mladý učitel hned první den po příjezdu do Rožmitálu učaroval dceři místního arcibiskupského knížecího purkrabího Laglera. O jejich lásce a životních osudech si můžete přečíst v povídce Uštvaný genius Rudolfa Richarda Hofmeistera.
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode