Nadační fond proti korupci, který svými odhaleními v minulých dnech nejvíce přispěl k obvinění podnikatele Ivo Rittiga a spol. z praní špinavých peněz, se zabývá mimo jiné i církevními restitucemi.
Až nyní se k nám dostala informace, že fond 10. září 2013 na svých webových stránkách zveřejnil analýzu nazvanou Podivnosti kolem církevních „restitucí“.
O analýze fond píše, že „shrnuje nejzávažnější skutečnosti týkající se vládou Petra Nečase protlačených církevních „restitucí“. Materiál, který je určen široké veřejnosti, svým pojetím umožňuje vytvořit si ucelený pohled na závažný přesun majetku, jaký církevní restituce představují.
„Nadační fond má důvody se domnívat,“ praví se dále, „že skutečným účelem církevních „restitucí“ nebylo a není „spravedlivé narovnání vztahu církví a státu“, nýbrž masivní převod finančního a naturálního majetku soukromým osobám s možnou vědomou participací ze strany některých církevních představitelů.“
V závěru analýzy je uveden rozbor na téma, kdo bude, podle názoru fondu, skutečně z církevních „restitucí“ profitovat a je nastíněna i možná role politiků v tomto obchodu. Jsou zde rovněž zmíněny alarmující zkušenosti s církevními restitucemi na Slovensku a v Polsku.
Ptáte se, proč o tomto dokumentu píšeme?
Odpověď je jednoduchá. Nadační fond proti korupci v kapitole, která se zabývá hospodařením církví, použil jako příklad mimo jiné bankrot farnosti v severočeských Trmicích a chátrání rožmitálského zámku. Jistě není bez zajímavosti, že analýza jako zdroj doslova cituje náš chronologicky uspořádaný materiál, který pod názvem Kauza rožmitálský zámek stále můžete najít vlevo na příslušné liště.
K analýze Nadačního fondu proti korupci se ještě vrátíme dalším článkem. Představitelé církví včetně kardinála Dominika Duky ji odmítli jako spekulativní, a prostřednictvím fondu se vyjádřili i k našemu materiálu o rožmitálském zámku. O tom budeme psát zítra.
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode