Od vydání knihy Cvokaři, která poprvé seznámila širší veřejnost s cvokařským řemeslem, sice uplynuly jen tři roky, ale autor se již pídí po nových příkladech cvokařství a hřebíkářství.
Navázal spolupráci s kovářským muzeem v městečku Kropa ve Slovinsku, kde mají část věnovanou místním cvokařům, i s cvokařskou kovárnou u jezera Ledro v Dolomitech. Našel i nová fakta o výrobě cvočků ve městě Rožmitále, jak ji popisuje spisovatel R. R. Hofmeister ve svých vzpomínkách.
Sbírá rovněž ručně kované hřeby či hřebíky, většinou do poloviny 19. století, kdy začala v Anglii jejich průmyslová výroba, ze všech možných zajímavých míst. A tak ve veřtatu Cvokařského muzea ve Starém Rožmitále vzniká zárodek malé výstavky s hřeby z různých koutů světa a z různých dob: Zatím je zde hřeb ze starých domovních vrat v Íránu, bronzové hřebíky z římské galéry potopené u fénického Tyru a hřebík z tradiční arabské rybařské lodi dhow. (Viz odpověď na otázku Co zde uvidím na https://www.staryrozmital.cz/otazky-a-odpovedi/ )
Dokladem stále nově objevovaných zajímavostí je i svatý hřeb z kříže, na němž byl údajně ukřižován Kristus. Hřeb se nalézá v chrámové pokladnici nejstaršího německého biskupského kostela sv. Petra v Trevíru.
Svatý hřeb s relikviářem. Foto: Hoche Domkirche St. Peter zu Trier.
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode