Řeč je samozřejmě o chlapici neboli tužebníku jilmovém (Filipendula ulmaria), které se také říká vředový kořen. Podle starorožmitálských usedlíků léčí řadu nemocí a tak je v naší obci její sběr velmi oblíben a rozšířen.
Vlažný odvar prý spolehlivě vyléčí nehojící se rány na kůži, vyrážky i gangrénu. Používá se také vnitřně jako močopudný a potopudný prostředek, při onemocnění ledvin a poruchách látkové výměny.
Pro léčebné účely se řeže bílý květ s asi 30 cm dlouhým stonkem i listem a suší se v průvanu, nejlépe na půdě domu, kde prý svou jodovou vůní zažene i červotoče z trámů krovu. Odvar se dělá takto: do tři čtvrtě litru vody se dá deset až dvacet gramů sušené rostliny a uvede se do varu. Jakmile var přejde, sejme se roztok z plotny a deset až dvacet minut se ponechá louhovat. V ledničce odvar vydrží v lahvi celý měsíc.
U nás na Rožmitálsku chlapice roste vzhledem k vyšší nadmořské výšce a vlhkosti hojně, všude kolem vody i v lese. Náš (starší) snímek je od Vlčavy v Luhu. Spousta je jí také na louce pod Petákouc vrškem. Informace o rostlině najdete také ve Cvokařském muzeu na informačním panelu.
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode