1. dubna jsme si v našem zpravodajství dovolili aprílový žertík, který však několik čtenářů vzalo vážně a blahopřálo nám, že za objevení portrétu Jakuba Jana Ryby v Mníšku za trámem určitě dostaneme nějakou medaili. Bohužel medaile nebude, protože není ani pravý Rybův portrét. (Zprávu z 1. dubna naleznete zde: https://www.staryrozmital.cz/news/nalezena-podobizna-j-j-ryby-/
A tak malířům nezbývá nic jiného – chtějí-li se podívat Rybovi do tváře – aby ji sami vykouzlili. V roce 1895 to byl Gustav Pták, v roce 2015 na poštovní známce Eva Hašková. A my můžeme přidat pár dalších.
Nikdy podobu Jakuba Jana Ryby znát nebudeme a je zbytečné se po ní pídit. Přece hlavní je, co nám Ryba po sobě zanechal. Příkladný, zásadový a pilný život, nádhernou hudbu a slavnou Českou mši vánoční Hej, mistře.
Nahoře zleva: Portrét od Gustava Ptáka z roku 1895 vytvořený pro národopisnou výstavu v Praze, podobizna Ryby z péefka, které v roce 1989 rozesílal spisovatel František Brzoň a foto dědečka vydavatele tohoto webu z našeho aprílového žertu.
Dole zleva: Ryba v podání Josefa Abrháma z televizní inscenace Noc pastýřů natáčené v roce 1992, portrét Rybova syna Arnošta a poštovní známka Evy Haškové z letoška.
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode