Po roce 1945 došlo v Rožmitálu na Šumavě, který se po sedmi letech vrátil z hornorakouské župy do Československa, k výměně veškerého obyvatelstva. Odsud Němců probíhal od dubna 1946 do podzimu 1947. První tři noví obyvatelé se do obce přistěhovali již 8. června 1945. Přicházeli především ze Slovenska, zabydlelo se tu ale také deset rodin české národnosti, jejichž předkové kdysi odešli do Rumunska.
Životní podmínky v obci byly velmi svízelné. Komunikace, pokud vůbec existovaly, se nacházely ve špatném stavu, děti chodily za každého počasí pěšky na vlak do pět kilometrů vzdáleného Bujanova, aby se vůbec dostaly do školy. Byla zde jenom jedna studna s pitnou vodou a užitková voda se brala z potoka. Řada přistěhovalců nevydržela a vrátila se do vnitrozemí. Pravidelný autobus začal do obce jezdit až od roku 1960. Od poloviny šedesátých let docházelo postupně k zlepšování životních podmínek.
Dnes žije v Rožmitálu na Šumavě asi čtyři sta obyvatel, mají zde mateřskou a základní školu, obchod Jednoty, poštu, restauraci, vývařovnu pro důchodce, kadeřnictví, sbor dobrovolných hasičů a paní starostku i místostarostku.
Nechybí ani muzeum. Je v něm expozice o historii obce, na padesát postaviček z dvaceti pohádek, ale také stálá výstava věnovaná telegrafům, telefonům a radiovým přijímačům, vše značky Tesla. Exponátů je v muzeu přes dvě stovky, mezi nimi i manuální telefonní ústředny pro středně velká města od roku 1930 po současnost.
A ještě jedna zajímavost, která se váže k našemu Rožmitálu:
Sem, do Rožmitálu na Šumavě, přivezla v roce 1971 pohřební služba omylem rakev s ostatky bývalého starorožmitálského regenschoriho Františka Kašpárka, jenž zemřel v jižních Čechách. Než zřízenci zjistili, že měli jet s pohřebním vozem do Rožmitálu pod Třemšínem a ne na Šumavu, a rozjeli se správným směrem, smuteční hosté před farním kostelem ve Starém Rožmitále se už dávno rozešli.
Seriál o Rožmitálech končí a mezi našimi čtenáři už by neměl být ani jeden, který by nevěděl, kolik jich v České republice vlastně je.
Kostelník, jenž byl v roce 1967 na vojně v Příbrami, si pamatuje i náš Rožmitál p. Tř. Navíc vzpomíná na 70. léta, kdy byl v Rožmitále na Šumavě zájezd právě od nás.
Obecní úřad, hospoda i kulturní dům
Základní škola
Rozlehlá náves
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode