V předposledním díle seriálu jsme psali o možných jiných trasách, jak zásobovat firmu Kemmler Electronic, a přitom se vyhnout Cvokařské ulici. Přiznejme si však, že to je hudba budoucnosti, i když by majitel fabriky mohl jistě požádat o dotace z Evropské unie. A třeba by je i dostal. Vždyť tady jde o lidi!
Nakonec nám zbývá most v Luhu, jehož stav je i díky neúměrnému zatížení nákladními vozidly katastrofální a žádá si rychlé řešení. Kdo nezná situaci v Luhu, tomu jen přiblížíme, že přes most vede jediná přístupová cesta pro dopravní prostředky do této části Starého Rožmitálu.
Původně zde stály dva dřevěné mostky, od roku 1926 jeden širší a delší spočívající na železných traverzách a kamenných zdech a pilíři, ale s dřevěnými mostnicemi. Trámy však v našem drsném podnebí vzaly brzy za své, a tak se v roce 1934 vybudoval pořádný most železobetonový. Ten přežil i katastrofální povodeň v roce 2002. ale po ní byl pro jistotu stejně zpevněn především prostřední pilíř.
A takhle nám most slouží doposud. Podle statika by na něj nemělo vjet těžší vozidlo než dvě tuny, takže by měl být tak pro pěší či trabanty. Kdyby se ale provizorně podepřel, snesl by na pár měsíců i zatížení pěti tun.
Na naléhaní občanů už nezbývalo rožmitálské radnici nic jiného, než neudržitelnou situaci začít rázně řešit. I když to bude stát z rozpočtu města miliony korun.
V březnu byla pověřena firma Valbek vypracováním studie rekonstrukce mostu včetně diagnostického průzkumu. Projektanti měli jasně říci, co doporučují – zda most zbourat, nebo provést generální rekonstrukci. Minulý měsíc odevzdali stavebnímu odboru městského úřadu tři variantní návrhy řešení. Město si vyžádalo ještě čtvrtý.
Ať už to dopadne tak či onak, má se za to, že by se práce prováděly v létě příštího roku. Tlak na řešení neuralgického bodu Staroměšťáků je hodně velký a tak lze předpokládat, že se investice do rozpočtu města na roku 2018 dostane.
Bohužel most nejde rekonstruovat či stavět tak, že by zůstala půlka průjezdná. Byl i by patrně problém postavit vedle provizorní most, neboť vyústění na jižní straně by bylo pro dopravní prostředky nesjízdné. Nezbývá tedy než vést objížďku po Aleji Johanky z Rožmitálu. Pak to ale znamená další náklady na její opravu po devastaci nákladními automobily.
Doufejme jen, že stavba nebude trvat tak dlouho jako rekonstrukce mostku ve Vranovicích.
Most postavený v roce 1926 ...
... přestal po několika letech vyhovovat a tak se v roce 1934 postavil za pět týdnů nový.
Ten po opravě po povodni v roce 2002 slouží doposud.
V červnu letošního roku zkoumali most odborníci z firmy Valbek
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode