Ve čtvrtém díle jsme se už přiblížili k současné problematice Cvokařské ulice a mostu přes Vlčavu a na celostátní statistice jsme zdokumentovali vývoj počtu osobních a nákladních automobilů a jejich tonáže.
V 90. letech už výroba v areálu družstva jen živořila až posledních 41 zaměstnanců v roce 1997 skončilo. O dva roky později Kovo Věšín prodalo objekty bývalého Kovostaru firmě Kemmler Electronic s.r.o., která do té doby účinkovala po kulturních domech ve Věšíně a ve Starém Rožmitále (více na https://www.staryrozmital.cz/news/pred-20-let-vznikla-firma-kemmler-electronic/).
Pro obyvatele Cvokařské ulice i pro zatížení mostu nastala náhle změna. Kemmler přibíral další a další zaměstnance (dnes jich je na 200), kteří jezdí do práce samozřejmě hodně automobily, ale především se ulicí začaly prohánět dodávky a mezi domky se často zaklínily tahače s dlouhými návěsy. Obyvatelé trpěli, trpěl i most, který byl v roce 1934 postaven do dnešní podoby a pak opraven po povodni v roce 2002. K tak obrovské zátěži totiž vůbec nebyl předurčen.*)
Před několika lety byly na začátek Cvokařské ulice instalovány značky s omezením rychlosti na 30 km/hod a s omezením okamžité hmotnosti na 8,5 tuny. Ale někteří řidiči jako by řeč značek neznali. Se svými těžkými kolosy přejížděli most, o kterém statik v roce 2015 prohlásil, že snese tak auto do dvou tun.
Přestože firma Kemmler Electronic, podle svého vyjádření, přijala opatření, aby velké nákladní automobily z ulice i mostu zmizely, ne vždy se to podaří. V přilehlých domcích drnčí nádobí v příbornících, praskají zdi z vepřáků, v předzahrádkách se válejí uražené části střech a lehcí spáči jsou v noci buzeni auty.
Situace ve slepé Cvokařské ulici, v níž už dávno není klid, jako když zde bývali družstevníci, se dostala do slepé uličky.
V únoru letošního roku už došla obyvatelům ulice trpělivost a prostřednictvím osadního výboru se obrátili se žádostí o nápravu situace na rožmitálskou radnici. Ne že by sami nepodnikali jisté kroky k nápravě, ale ty byly zatím marné. (Dopis i odpověď města, k níž byl nešťastně připojen odstavec o nezodpovědném chování občanů Starého Rožmitálu, najdete v rubrice Osadní výbor.)
Starosta dodatečně přislíbil instalaci kamery, která by přistihla vozidlo přesahující povolenou hmotnost, pak se ale ukázalo, že tohle řešení je nejen velmi nákladné, ale i z hlediska vyhodnocování nereálné. Jeden člověk by musel stále sledovat monitor, zda dochází k přestupku či ne. A tak zůstává jen jedna možnost, jak označit hříšníka. Vyfotografovat jej a/nebo zavolat policii.
*) Možná není od věci připomenout, že naši předci v roce 1934 most postavili za pět týdnů. O historii mostu si můžete přečíst na https://www.staryrozmital.cz/news/kolik-tun-unese-most-v-luhu-/).
Poněkud větší a těžší cvalík na mostě vyhlíží, jak se dostat ke Kemmlerovi. Snímek je z roku 2013
Tento snímek je z roku 2016 ...
... stejně jako tento.
Některý řidič s potížemi z mostu vycouvá, jiný značkám nevěří
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode