V druhém díle seriálu jsme nastínili situaci, která na přelomu let 1949 – 1950 vedla ke vzniku výrobního družstva Kovostar.
Družstvo bylo založeno, družstevníci plnili státem stanovené úkoly, ale pro neznalého pozorovatele zvenčí se nic nezměnilo. Cvokaři dál pracovali ve svých veřtatech doma nebo v pronajatých provozovnách bývalých firem Josef Kulovaný a Vojtěch Kala, které už ale většímu počtu pracovníků jak z hlediska pracovních podmínek či hygieny nevyhovovaly.
Družstevníci se tedy rozhodli, že si postaví zbrusu novou výrobní halu se zázemím, kam přemístí veškerou výrobu roztroušenou zatím po Starém Rožmitálu a okolních vesnicích.
Nejdříve se uvažovalo o výstavbě závodu na Kněží hoře u Nového rybníka, kde bratři Kulovaní vlastnili po otci 32 arů pozemku. Pracoviště by ale bylo – viděno tehdejšíma očima - moc daleko od obce. Vždyť většina družstevníků byla ze Starého Rožmitálu a tenkrát neměla ani kolo, natož motorku či auto!
A tak ještě koncem roku 1950 byl družstvem zakoupen pozemek od hostinského Josefa Petráně, který byl směněn za pozemek vlastněný mlynářem Františkem Hrdinou, jenž byl hned v sousedství provozovny Vojtěcha Kaly (č . p. 110) na konci Cvokařské ulice. Parcela č. kat. 110/4 o výměře jednoho hektaru se stala majetkem Kovostaru a mohlo se tedy začít stavět.
V roce 1951 byla družstvu povolena výstavba provozovny. Bylo zastavěno 800 m2 nákladem téměř jednoho milionu korun. Díky bezpříkladné obětavosti družstevníků a tisícům zdarma odpracovaným hodin byla první etapa výstavby dokončena tak, že již v roce 1952 byla soustředěna výroba do nového provozu, a tak ve Starém Rožmitále domácí veřtaty po desítkách let osiřely.
Kovostar se pak dále rozšiřoval. V roce 1958 byla dokončena stavba kotelny na ústřední vytápění, záchody, umývárny a společenská místnost pro 150 lidí v celkové hodnotě 1 500 000 korun. V roce 1960 byly postaveny ještě garáže na místě, kde se původně uvažovalo o vjezdu do areálu. Potom už docházelo jen k drobným stavbám nebo úpravám.
Více si můžete přečíst v knize Cvokaři (viz https://www.staryrozmital.cz/nabidka-knih/cvokari/)
I po založení družstva pracovali cvokaři dál ve svých veřtatech, vpravo na snímku Jindřišky Králové je interiér veřtatu v č. p. 74, který je dnes součástí Cvokařského muzea
Někteří pracovali až do postavení nové provozovny v dřívějších výrobních prostorech Vojtěcha Kaly v č. p. 110 v Cvokařské ulici. Až v roce 1952 byla cedule Kovostar přemístěna do nově postaveného závodu na pozemku hned za Kalou
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode