Jaký býval kdysi masopust ve Starém Rožmitále?

Přečtěme si, co o slavení masopustu ve Starém Rožmitále vyprávěli téměř před 45 lety etnografce Jindřišce Králové zdejší pamětníci.

Jako masopust bylo v minulosti označováno období od Tří králů do Popeleční středy, která byla prvním dnem dlouhého čtyřicetidenního půstu do Velikonoc. Dnes se jako masopust neboli karneval, označuje zejména masopustní veselí.

Vyvrcholením masopustu bylo úterý před Popeleční středou. Starým Rožmitálem pravidelně procházely průvody maškar, z nichž byly nejoblíbenější kobyla, bába a flašinet. Některý z účastníků si s tahací nebo foukací harmonikou vlezl do bedny s klikou a ostatní ho dopravovali z místa na místo. Průvod končil utopením Bakcha v rybníce nebo potoce. Později zde za hlavní rekvizitu sloužilo divadelní dělo, se kterým se chodilo střílet až do města na budovu radnice. Maškary se zastavovaly v každém stavení a dostávaly šišky a koblihy, jitrnice či tlačenku. Vždyť tou dobou bývaly zabíjačky.

Masopustním pečivem byly koblihy a šišky. Koblihy z jemnějšího těsta se smažily na sádle nebo na umělém tuku. Většinou se plnily mákem, který se zde hodně pěstoval, někdy také povidly. Šišky byly ze stejného těsta, ale neplněné. Nejvíce se koblihy a šišky jedly na tzv. tučný čtvrtek, což byl poslední čtvrtek před masopustním úterkem.

Tradici masopustního průvodu i s dělem nazvaným Tlustá Berta obnovili v obci v roce 1979 národní házenkáři. Poslední masopust se konal v roce 1992. Po dvaadvacetileté pauze se v roce 2014 iniciativy chopili členové sboru dobrovolných hasičů a od té doby opět vládne ve Starém Rožmitále masopustní veselí. Oba snímky z rožmitálského náměstí jsou z roku 1979.