Jak to bylo tehdy a jak je to dnes – 6/25

V dnešním pokračování si z města odskočíme do Starého Rožmitálu. Černobílý snímek je z roku 1932 a je na něm ještě nedokončený a už povodní postižený domek č. p. 118. Dnes je v jeho části a v navazujícím domě č. p. 74 Cvokařské muzeum.

Když stavení Václav Víšek před dvěma lety fotografoval, napsal si do svého poznámkového sešitu: „Alejí Johanky z Rožmitálu se dá dojít k tomuto domu. Místo, které povodně nešetřívaly. Zde podnikal kdysi Josef Kulovaný, jehož podnikání ukončila po roce 1948 povodeň komunistická. V současnosti zde provozuje pan Jindřich Jirásek Cvokařské muzeum. Neplatí se zde vstupné, vlezete dovnitř bez dozoru, ani by vás nenapadlo něco zničit. Kousek jiného světa. Jsem rád, že jsem malé muzeum navštívil.“

U černobílého snímku lze snadno zjistit, kdy byl pořízen. Bylo to 30. května 1932 a Vlčava se tenkrát rozlila i do Cvokařské ulice (tehdy ještě bez názvu), kudy se jezdívalo do Voltuše. Srovnání tehdy a dnes ale u této fotografie Václavu Víškovi nevyšlo. Domek, který je na jeho barevném snímku zcela vpravo, je na černobílém až druhý zprava. Nelze se tomu ale divit. Vždyť všechny domky byly obráceny štíty do ulice a téměř to tak vypadá i dnes. Pan Víšek, který u nás pobýval v roce 2017 jen jeden den, nemohl vědět, že původní první stavení č. p. 62 na západní straně ulice nový majitel v roce 1938 strhl a na jeho místě založil zahradu a nový – moderní dům postavil dál od ulice. Jako důkaz přidáváme náš snímek.

Dole: Současná Cvokařská ulice "v celku"

Pokračování za týden.