Starší ročníky nemohou současné mrazy (zatím bylo nejmíň 13. prosince -15,1 °C, v Luhu u potoka až -17°C) ani trochu rozhodit. Úplně je slyšíme, jak říkají: „Jo dřív, to bývaly zimy!“ A říkali to i jejich rodiče a před tím rodiče jejich rodičů atd.
I rožmitálský spisovatel Hofmeister kolem roku 1925 vzpomínal, jak v sedmdesátých letech předminulého století „u nás tenkrát bývávaly mrazy, o jakých se nám nyní ani nezdá. Vody zamrzávaly až téměř ke dnu a za noci praskaly třeskutým mrazem šindele na střechách, že nás až ze spaní probouzelo jejich bouchání jako střelba z pušek.“
Kdybychom připustili, že všechny generace mají – pokud jde tedy o zimy – pravdu, pak by musela být doba ledová zcela nedávno.
Letos jsme už v únoru po celkem nevýrazné zimě vyhlíželi jaro. Ale ještě v dubnu mrzlo.
A teď v prosinci? Mrazy skoro jako za Hofmeistera! Školáci mohou – tak jako dřív – obout brusle v Luhu u mostu a za pár minut profrčet zamrzlým potokem a Podzámeckým rybníkem div ne až do třídy ve škole.
V roce 1982 správce rožmitálské meteorologické stanice Hubert Hoyer publikoval zprávu o charakteru podnebí a počasí na Rožmitálsku, ze které pro zajímavost vyjímáme:
„První mráz se v Rožmitále vyskytuje průměrně kolem poloviny září, poslední mrazíky bývají obvykle v období kolem tzv. ledových mužů (13. května), ale v některých letech se vyskytl mráz i kolem 25. května.
Vyskytují se ale i takové anomálie jako zmrzlá rosa 29. června 1904 v Hutích či poslední mráz zaznamenaný 4. června 1962. Mrazík ale byl například i 3. června 1974 (-0,3 C) nebo 1. června 1977 (-1,2 C). V roce 1980 byly první přízemní mrazíky už 26. srpna.“
Před 89 lety, v únoru a březnu roku 1929, náhle přišla na Rožmitálsko neobyčejně krutá zima, jaká se vyskytuje snad jednou za sto let. Mrazy byly až minus 39 stupňů, rybníky promrzly na dno, zvěř se stahovala k lidským příbytkům, ve studnách byl nedostatek vody. Ve studni v Cvokařské ulici u Trčků ve Starém Rožmitále se udržel led ještě do konce dubna a v lesích byl zledovatělý sníh ještě začátkem května. Mnoho ovocných stromů, především švestek, bylo mrazem zničeno.
Současné mrazy však děsí ve Starém Rožmitále jen málokoho. Tady, v nadmořské výšce přes 500 metrů nad mořem a na svahu Brd, to bývalo a v posledních letech občas ještě je, zcela běžné.
Už jen ti nejstarší si třeba pamatují na rok 1942, kdy byly mrazy až -32°C a sněhu napadlo tolik, že se lidé museli z příbytků provrtávat tunely.
Zima ve starožmitálském Ruslandu v roce 1942
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode