Třemšínské lesy byly kdysi velkým pralesem, v němž žilo množství zvěře, na kterou byly s oblibou pořádány hony. I stalo se, že při jedné takové štvanici se oddělil rytíř z rodu Buziců, který sídlil na Třemšíně, od skupiny ostatních lovců a zabloudil. V neznámých končinách pralesa se musel vyhýbat roklím a záludným bažinám až konečně vystoupal na mírné návrší. Tam se jeho kůň náhle zastavil a nechtěl se pohnout z místa. Všechno pobízení bylo marné. Kůň se vzpíral a hrabal kopyty tak vytrvale, že kyprá zem létala na všechny strany.
Pojednou pod koňskými kopyty něco zazvonilo a lovec spatřil na zemi nevelký kovový kříž. Chvíli se rozmýšlel, ale pak kříž zvedl a ukryl pod plášť. V té chvíli se kůň uklidnil a poslušně vykročil vpřed. Když dorazili vzhůru na Třemšín, rytíř uložil nalezený kříž do hradní kaple.
V noci se mu zdál zvláštní sen, v němž spatřil svoji mrtvou matku, kterak mu říká: „Učiníš dobře, když místo, kde jsi nalezl kříž, dáš zasvětit Bohu.“ Za ranního úsvitu pán Třemšína vstal, dal osedlat koně, a vyjel se svým synem a dvěma myslivci k místu, kde den před tím kovový kříž našel. Místo nálezu označil kameny a již v příštích dnech bylo započato se stavbou kostela. Nalezený kříž byl prý zazděn do jeho hlavního oltáře a nový kostel zasvěcen k poctě kříže.
Les kolem kostela byl vykácen a lidé si na jeho místě postavili dřevěná obydlí. Tak vznikla pod kostelem malá osada, ze které se stala po čase velká obec, dnešní Starý Rožmitál.
Tolik starodávná pověst. Až sem nás tedy ve třech dílech dovedla nepatrná zmínka o údajném výročí 750 let od založení Starého Rožmitálu zveřejněná v příbramském týdeníku Periskop.
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode