Historický jídelníček a tradiční rožmitálské recepty – 7/9

Od všedního dne se kdysi značně lišil nedělní oběd, především tím, že obsahoval masitý pokrm. V týdnu k obědu maso nebývalo dokonce ani u sedláků, což v rožmitálském chudém kraji bylo pochopitelné. 

Maso na neděli se většinou kupovalo hovězí, půl kilogramu muselo stačit až pro osm lidí. Nejdřív se vyvařilo na polévku, pak se ještě opeklo nebo se vařené jedlo v omáčce s knedlíkem. Někdy se přikupovalo i tučnější vepřové maso na omaštění. Téměř pravidelně se ve Starém Rožmitále podával králík nebo vepřové maso pečené se zelím a bramborovým knedlíkem.

A jak na tom bývávali cvokaři? Ti byli většinou malými zemědělci – domkáři s 1,5 až 3 hektary půdy. Výjimku tvořila přelidněná obec Buková, kde byla většina bezzemků, jejichž životní úroveň byla proto nižší a způsob života a obživa poněkud rozdílné.

Měl-li cvokař pole nebo alespoň dva až pět hektarů louky, vlastnil obvykl také jednu až dvě krávy, vepře a drobné hospodářské zvířectvo, především drůbež a králíky. S pěstováním včel se Jindřiška Králová, která zvyky na Rožmitálsku podrobně kdysi studovala a z jejíž diplomové práce především čerpáme, se nikde nesetkala. Vyžaduje totiž mnoho času, a ten cvokaři neměli, neboť i na svých polích a zahrádkách pracovali brzy ráno před započetím práce ve veřtatu nebo až večer po jejím ukončení. Na polích pěstovali především brambory – univerzální potravinu a z obilí žito nebo pšenici. 

Pokračování za týden.

Ilustrační foto www.radava.cz