Historický jídelníček a tradiční rožmitálské recepty - 1/9

Začínáme seriál, který by měl udělat radost všem kuchařkám a z nich hlavně těm, které nejsou z Rožmitálska. Místní kuchařinky totiž tradiční rožmitálské recepty, které budou naše vyprávění doprovázet, asi většinou od svých maminek a babiček znají.

Za základ našeho povídání o jídelníčku v rodinách v rožmitálském údolí na začátku 20. století jsme si vzali diplomovou práci Jindřišky Králové na Filosofické fakultě UK z roku 1980 o cvokařích na Rožmitálsku, pro niž tato studentka z Příbrami, prováděla v 70. letech ve Starém Rožmitále, Věšíně, Bukové, Zalánech, Nepomuku a v Hutích rozsáhlý národopisný výzkum. Ve Starém Rožmitále jí například o starých zvycích a obyčejích vyprávěli manželé Marie a František Kulovaných z domku č. p. 118, kde je dnes Cvokařské muzeum.

Až do 19.století byla hlavním zdrojem obživy mouka. Různé obilné kaše a chléb zůstávaly tenkrát hlavní potravou lidových vrstev. Po obrovském hladomoru v letech 1771 a 1772*) se základem jídelníčku nejen na Rožmitálsku staly brambory, které doposud byly vrchností pěstovány jen jako okrasná rostlina. A pak samozřejmě mouka a mléko. Mouka byla vzácnější, zatímco bramborám se v našem podhorském kraji dařilo dobře a byly nejsnáze přístupné i pro ty nejchudší. Jídelníček byl po většinu roku jednoduchý, stálý. Dbalo se hlavně na to, aby jídlo zasytilo. Jedlo se většinou třikrát denně.

*) O hladomoru na Rožmitálsku si přečtěte na https://www.staryrozmital.cz/news/pred-240-lety-byl-u-noveho-rybnika-zalozen-morovy-hrbitov/

Pokračování za týden.

Ilustrační foto www.simonak.eu