Bratři Florián a Jan Jaroslav z Rožmitálu sice byli, tak jako všechna vnoučata zakladatele české větve rodu Griespeků, vychováni v protestantské víře, ale do politiky se zapletli až v roce 1618 po květnové defenestraci na Pražském hradě, jež zahájila stavovské povstání. Tehdy se připojili k české šlechtě, která bránila Rudolfův majestát zaručující svobodu vyznání proti katolickým Habsburkům.
Florián českým stavům napsal, že „chce své vlasti věrně sloužit jako její opravdový syn.“ A hned to dokázal při obléhání Plzně od září do listopadu 1618. Jako major kavalérie slíbil generálu Petru Arnoštovi Mansfeldovi, jenž velel protestantskému vojsku, pomoc. Ovšem v té době současně napadl a dobyl španělský generál Baltazar de Marradas rožmitálský zámek. Florián s bratrem Janem Jaroslavem s pomocí Mansfeldových vojáků však útočníky zajali a celou cizáckou posádku odvedli do Plzně*).
Václav, bratranec pánů na Rožmitálu, rovněž podpořil české stavy při dobývání Plzně. Mansfeldovi poslal čtyři jezdce, osmdesát vyzbrojených pěšáků, dvě děla a munici ze svého rozsáhlého zbrojního skladu na Kaceřově.
Po dobytí města v něm hodně děl zůstalo a oba griespekovské kanony byly dobře podle rodového erbu identifikovatelné. Dodatečně přimalovaná červená a bílá barva českých stavů navíc potvrzovala připojení Griespeků k protihabsburskému odboji. Když pak císař Ferdinand po Bílé hoře účtoval s odbojníky, zanechaná děla v Plzni Griespekům hodně přitížila.
Dobytí katolické Plzně českým protestantským vojskem bylo první velkou bitvou třicetileté války. Krom toho však docházelo až do listopadu 1620 k menším potyčkám, především v jižních a západních Čechách, například u Mladého Smolivce.
*) Epizodu literárně zpracoval v roce 1912 Rudolf Richard. Hofmeister v povídce Marradas v Rožmitále. Nesprávně ji však vročil až do roku 1621, tedy po bitvě na Bílé hoře, když už byl odpor českých stavů zlomen. Při dataci patrně vycházel z údajů v monografii Rožmitál od Františka A. Slavíka vydané roku 1890.
Pokračování v pátek: Přichází arcibiskup.
Obléhání Plzně roku 1618 na mědirytině
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode