Přestože byl Zdeněk Lev z Rožmitálu nejvyšším sudím Království českého a nejvyšším purkrabím, zadlužil se tak, že jeho tři synové nebyli schopni majetek udržet. Florián Griespek dopředu odhadl naprostý úpadek Lva z Rožmitálu a plánoval, že časem převezme celé jeho významné panství. To se také v roce 1550 stalo.
K zámku Rožmitál tehdy patřil dvůr a městečko Rožmitál, 21 vesnic, 11 mlýnů, 12 komínů, lesy, pole, rybníky a doly. O pět let později si Florián přivlastnil ještě odlehlý Mirošov a hospodářství Strýčkovy. Tím mu podléhalo „222 poddaných, jeden kněz, čtyři židé, jeden mistr ovčák a tři ovčáci.“
Jaké důvody vedly bystrého Griespeka k vlastnictví Rožmitálu?
Zemědělské výnosy to určitě v tomhle drsném kraji nebyly. Ty mu zajišťovala jiná panství v nížinách. Obdělávané plochy sice činily, v dnešních mírách, na 15 tisíc hektarů, ale půda byla písčitá a kamenitá.
Kolem hradu, který z jednoduché gotické tvrze přestavěl na mohutný renesanční zámek, však byly hluboké lesy s nevyčerpatelným množstvím dřeva a všude plno zvěře. Jílovité podloží bylo vhodné pro zakládání rybníků, do nichž nasazoval i ryby ze Sibiře, které měly zabránit šíření řas a vodních rostlin.
Pro nového majitele bylo také důležité nerostné bohatství. V roce 1555 začal Florián těžit železnou rudu, stříbro, zlato, budovat hutě a sklárny s varnami potaše. Provozování dolů ve vlastní režii však tehdy nebylo žádnou samozřejmostí, protože právo průzkumu a dolování měl jenom král. Griespekovi ale bylo dovoleno vše.
Jako jeden z prvních si nechal v roce 1555 zhotovit mapu rožmitálského panství s lesy, holinami, osázenými lesními plochami, rybníky, polnostmi a odhady výnosů. A hlavně s hranicemi, o něž vedl se sousedy četné spory.
Intenzivní hutní hospodářství dopomohlo Rožmitálu k dosažení značného významu a dobré pověsti v celém království. Městečko dostalo nová privilegia (jarmark, týdenní trhy, vlastní magistrát, trestní právo, pečeť) a zažilo rychlý rozkvět.
Pokračování v pátek: Velká rodina je základ.
Rožmitálský zámek s rybníkem Kuchyňka na kresbě Karla Liebschera z roku 1890
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode