Čím více se důvěra krále Ferdinanda v Griespeka upevňovala, tím více rostl také počet jeho protivníků. Florián ale nebyl v žádném případě ochoten nechat se semlít sváry mezi protestanty a katolíky.
České stavy Griespeka nenáviděly a v roce 1547, kdy povstaly proti králi, ho označily za „plenitele statků a lidsky nespravedlivého, který přišel do Čech s prázdnou kapsou a během krátké doby lidu sebral tisíce statků a přitom jednal nespravedlivě“.
Když král v onom roce bojoval za hranicemi ve šmalkaldské válce, uvrhly ho na tři dny do vězení v Bílé věži na Hradě. Katolíci však protestanty porazili a Griespek ze střetu vyšel nejen vítězně, ale dokonce ve své pozici u dvora hodně posilněn.
I následující habsburští králové, Maxmilián II. a Rudolf II., se nechtěli služeb spolehlivého a diplomatickými schopnostmi obdařeného Griespeka vzdát. Po boku tří Habsburků na českém trůně stál šedesát let.
Přestože byl katolík, nebránil se jiným myšlenkám a chápal, že v tak nábožensky rozervané zemi, jakou byly Čechy, nutně musí dojít ke kompromisu, nechce-li se dospět k otevřené válce. O tom přesvědčoval i krále Ferdinanda a poté jeho syna Maxmiliána II., aby udělali ústupky utrakvistům přijímajícím pod obojí způsobou.
V Čechách ale nebyli jen potomci husitské tradice. Obyvatelstvo bylo ovlivněno luterány., kalvinisty, českými bratry. V žádné jiné zemi habsburské říše neexistovalo tolik různých vyznání jako v Čechách.
Ferdinandovi potomci, Maxmilián II. a Rudolf II., tolerovali náboženskou svobodu a Griespek, jelikož vždy jednal ve shodě se svými panovníky, vychovával ve snášenlivosti k různým náboženským směrům i své děti. Byl mecenášem literátů, podporoval vydávání knih, sbíral díla antických autorů, zajímavé předměty a kuriozity.
Pokračování v pondělí: Majetek se hromadí.
Za utrpěné příkoří si mohl Griespek dát do erbu siluetu Bílé věže
Cvokařské muzeum
Alej Johanky z Rožmitálu 74Vytvořeno službou Webnode