František Veselý vdechl veřtatu druhý život

Ještě v padesátých letech minulého století byl ve Starém Rožmitále pomalu v každé druhé chalupě cvokařský veřtat. Cvokařina patřila v rožmitálském údolí k nejčastějšímu řemeslu, dnes však už zaniklému. Ruční výrobu hřebíků nahradily stroje a šerky do bagančat vynálezem lepených gumových podrážek ztratily význam.

Ve Starém Rožmitále založili cvokaři v roce 1950 výrobní družstvo, do něhož se postupem let, jak byly budovány výrobní prostory družstva, přestěhovala rukodělná výroba z domácích dílen. Dílny neboli cvokárny neboli veřtaty si cvokaři zřizovali doma buď jako samostatná stavení, z nichž jsou dnes kůlny, chlívky, komory nebo je noví majitelé zbourali anebo pro ně vyčlenili místnost přímo v obytném stavení, jako je tomu ve Cvokařské muzeu.

Jeden bývalý veřtat zachránil ve starorožmitálské Cvokařské ulici č. p. 8 František Veselý. Samostatně na dvorku stojící dílnu, v níž dříve kovali šerky, pifle nebo švejdy tři cvokaři, pečlivě opravil a využívá jako společenskou místnost pro návštěvy. Jako nově zvolený člen starorožmitálského osadního výboru zde bude moci třeba pořádat sezení (viz https://www.staryrozmital.cz/news/frantisek-vesely-zvolen-do-osadniho-vyboru/ ).