Expedice k pramenům Vlčavy 2013 - II

V první části našeho vyprávění z expedice proti proudu Vlčavy až k jejím pramenům, která byla v Novinkách zveřejněna 17. srpna, jsme skončili u silničky mezi Hutěmi a Věšínem, pod kterou voda protéká podle některých map už pod názvem Kotelský potok. K tomuto místu nám cesta s malým převýšením od mostu v Luhu trvala necelé tři hodiny. Odtud začínáme už znatelně stoupat k Malému kotelskému rybníku.

Po čtyři sta metrech se hustým porostem dostáváme k Malému kotelskému rybníku, u něhož stojí stavení bývalého mlýna. Po jeho severozápadním břehu postupujeme ve strouze, která rybník obtéká.

Rybník je zcela zakalený a tady vidíme příčinu. Stavidlo brání přítoku čerstvé studené vody Vlčavy do rybníka a žene vodu obchvatovou stokou, kterou se brodíme.

Malý kotelský rybník dělí od velkého snad jenom sto metrů. Vlčava tady pospíchá kolem dětského stanového tábora jako by byla puštěná ze řetězu.

Nelze se divit. Z Velkého kotelského rybníka padá vysokým splavem do ohromné kaldery a z ní přepadem uhání pryč. Z rybníka vytéká jen minimum vody, většinu vody splavu dodává opět obchvatová strouha. Tady lze krásně rozeznat kalnou vodu z rybníka a průzračnou z obchvatu ještě před tím, než se promísí ve spádu.

Na Velkém kotelském rybníku se zabydlelo několik desítek divokých kachen, kterým tady člověk stvořil ideální podmínky pro hnízdění.

Na naší expedici jsme prošli tři rybníky a u všech byly vybudovány obtokové strouhy se stavidly či stavidýlky. Jako příklad uvádíme na snímku: vlevo obtok kolem Velkého kotelského rybníka a vpravo samotný rybník. Takhle to ještě před dvaceti lety vypadalo v Podzámeckém rybníku.

Než Vlčava přiteče ke kotelským rybníkům, zušlechtí její břehy chalupáři v severním cípu Zadních Hutí. Tady přibírá z jihu Hutecký potok. Poté už prochází s mnoha malinkatými přítoky z obou stran většinou pouze jehličnatými lesy.

V době velkých dešťů se však i tyto čůrky mohou změnit v dravou řeku. Takhle to například vypadalo letos začátkem června v lesích u Míšova. ( Tento snímek pořídil Roman Poustka.  Více jeho fotografií a textu najdete na: https://www.brdy.org/content/view/306/38/

Sledujeme Vlčavu v lese a ze severní strany obcházíme velký komplex opuštěného dětského tábora u Hutí, který je už drahnou dobu bez úspěchu na prodej. Kupodivu chaty i budovy jsou stále v dobrém stavu.

V místě nazývaném Čertovo vřeteno se Vlčava zařezává do údolí, ve kterém se místy při vhodném světle krásně zrcadlí. Stále stoupáme do vrchu.

Po pár minutách se dostáváme k místu, které bylo organizovanými turisty označeno jako pramen Vlčavy. Zdá se, že jsme u cíle.

Necelých sto metrů západně od pramene se nachází lovecká chata Roubenka, kde si lze odpočinout. To jsme také učinili, ale pak jsme se vydali ještě dál na západ směrem k Červené boudě a přírodní rezervaci Getsemanka II. Proč?

Všechny podrobné dostupné mapy totiž jasně ukazují, že tůňka označená oficiálně jako pramen Vlčavy pramenem vlastně být nemůže. Do ní totiž od západu stékají tři potůčky, z nichž může být označen jako pramen každý. I vydali jsme se po jednom z nich, přiznáváme, kde se nám šlo nejsnáze, a ten jsme hrdě označili za nejpramenitější pramínek naší už teď důvěrně známé Vlčavy. Tato fotografie nechť je toho důkazem.

Zpátky už jsme šli po značených turistických cestách či silnicích a kochali se krásou brdské přírody.

Starou cestou z Předních Hutí a Voltuše jsme se nakonec dostali do domovského údolí.

Závěrem:

Celou cestu k pramenům jsme téměř neviděli slunce, i když celý den svítilo. Snad kromě nábřeží ve Starém Rožmitále je celý tok Vlčavy skryt pod klenbou stromů. Její údolní niva je zařazena do evropsky významných lokalit v České republice. Kdo si chce o zdejším ekotopu i biotopu přečíst víc, má možnost na: https://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000070975

Až na průpich nad Starým Rožmitálem by asi nikdo proti pralesu, který většinou Vlčavu provází, nic neměl. Naopak, takto přírodě ponechaná krajina s mnohými meandry, ze které musí mít radost nejen ekologové, by možná pomohla minimalizovat ty nejhorší povodně.

A ještě poznámka: Expedice ze Starého Rožmitálu k pramenům a zpět nám trvala devět hodin.